Homolkovic po italsku
Ségra, ty v té ledničce snad nic nemáš! Kdo pustil Maxe do na balkon, chladím tam koláč?!? Libore, netahej Adélku! Jakej koláč? Co máš za koláč? Proč mi lezeš do ledničky? Tati, kde jsou ty nove fotky? Hele nemluvte všichni najednou, jo? A proč ne? Auvajs, koukej kam šlapeš! No na tebe, však koukám, ne? Adélko, nech mi muj parfém, prosím! Nesahej na ten koláč, ten je až po obědě. A co je k obědu? Ty jo – jak to, že nemáš nic na plotně?
Šest dospělých mluvících jeden přes druhého co nejvíc nahlas, tři a půl dítěte a jeden nevychovatelný černý pes. Takhle u nás vypadá rodinný oběd. Životnost bíleho ubrusu a stříbrných příborů se počítá na setiny sekundy a množství doporučených porcí vynásobte dvěmi. Možná snad raději třemi.
Svíčková? Španělské ptáčky? Děkuji, nejsem sebevrah. Chce to něco… něco pikantního, jednoduchého, co se pokud možno dělá samo. Těstoviny? Moc fádní! Rizoto? Pro tolik lidi? Dál zběsile listuji a odhazuji své oblibené kuchařky v dál. Nakonec zalovím v italské inspiraci. Koneckonců, mi grossa famiglia si zaslouží něco stylového, ne? Díky, Jamie!
Italské kuře Cacciatora neboli po myslivecku
(rozpis pro normální rodinu)
- 2 rozporcovaná kuřata
- 8 bobkových listů
- 2 větvičky rozmarýnu (nejlépe čerstvého)
- 1 stroužek česneku
- 3 dcl dobrého červeného vína (tak dobrého, aby jste se neptali co se zbytkem)
- 6 sardelek
- 1 hrst černých oliv (velká hrst, nebo raději dvě)
- 2 plechovky krájených rajčat (víte že v Tescu mají BIO?)
- olivový olej, sůl, pepř a trochu hladké mouky
1. Naporcované kuře osolte a opepřete, vložte do větší nádoby, přidejte bobkový list a rozmarýn, utřený česnek a vše zalijte červeným vínem. Odborné názory na délku vinné lázně se různí. Někteří šéfkuchaři doporučují marinovat minimálně přes noc, jiní tvrdí, že prodloužená marináda spolehlivě zabije veškerou delikátnost kuřecího masa. Máte-li tedy k dispozici kuřecí maso, o kterém jste si jisti, že je velmi delikátní, marinujte cca 2 hodiny. U běžného českého kuřete se nebojte mu dopřát více hodin, klidně i celou noc.
2. Zapněte troubu a nechte ji předehřát na cca 170°C. Na velké, těžké pánvi rozpalte olivový olej, maso vyjměte z marinády (nevylévat!), osušte a lehce poprašte moukou. Zprudka ze všech stran opečte. Nebojte se, když maso zůstane uvnitř nepropečené, jeho čas ještě příjde. Přidejte rajčata, olivy a sardelky. Rajčatům můžete pomoci k jemnější konzistenci vařečkou, není to však nutné, rozvaří se i sama. Vše zalijte uschovanou marinádou, přikryjte poklicí a vložte do rozpálené trouby. Hotovo. Zhruba na hodinu máte čas se věnovat rodině, hostům, sobě nebo čemukoliv/komukoliv jinému.
3. Po hodině by se už z trouby měla linout sytá vůně dušeného masa, vína a bylinek. Zamíchejte, ochutnejte a je-li potřeba, lehce dosolte. Jako příloha se nejvíc osvědčily rozpečené bagety, které stačí na chvíli vložit do ještě horké trouby. Na stůl se pak Cacciatora servíruje nejlépe přímo ze zapékací misky, každý si nakládá sám, bryndá a hlasitě chválí hostitelku. Buon appetito!
A zavřete ten balkon, koláč bude až příště!
Andry,
)))))
pro normální rodinu? Opravdu?
Nebýt tvého jména, které v rodině nemáme, tak bych si myslela, že bydlíš u nás…a hned dva skvělé recepty v jednom týdnu? Nebudu je předce takhle rozmazlovat! Ale kterej dřív? Ach jo…
No to je nádhera! Sedlákovo kuře a walfruťácká rajčátka, už to vidím…..Budu o víkendu sama doma, koupím dvě stehna a zachovám se jako egoista, což normálně nečiním – uvařím si a s odpuštěním sežeru…….
Tento recept u nás slavil úspěch už mnohokrát. A musela jsem se usmívat, protože obvykle „po akci“ používám úplně stejná slova: „Díky Jamie!“
J.
Zajímalo by mě, proč když už je recept převzatý od Jamieho, není aspoň citován přesně. V receptu zde uvedeném chybí plátky česneku, které se osmaží poté, co vyndáme kuře a také teplota pečení u Jamieho je vyšší a čas delší. Možná jsem hnidopich, ale když už něco převezmeme, tak bychom měli dodržet aspoň obsah a případná svoje vylepšení (?) uvádět mimo…
Včera jsem to vyzkoušela, jen jsem si ho trochu víc zjednodušila – neopékala jsem, ale vytáhla z nálevu, pokapala olejem a nasucho půl hodinky zapékala v troubě…zbytek oliv z plechovky skončil ciabatě, kterou jsem k tomu upekla místo bagety ( pro tu bych se byla musela rozhodnou den předem…). Mlaskání a cinkání vidliček a skleniček rušilo jen psí prosebné kňučení…A příště vyzkouším místo oliv (jednomu to nešlo) žampióny. A ani nebudu řešit, jestli to ještě podle Jamieho
)
Lucianko – tak pozor! Nase rodina JE normalnim, to jen ty ostatni jsou nejake divne
)
LuckaB – On ten recept neni az tak jen Jamieho. Jde o klasicky italsky recept Pollo alla cacciatora, kuře po myslivecku. A jeho variant je asi tolik, kolik zarucenych receptu je na ceskou svickovou. Ja jsem si od Jamieho pujcila nektere upravy, neco jsem vynechala a neco pridala.
Danielo – tak to jsem rada, ze chutnalo!
Ejo – jak se povedlo Tobe? Opravdu jsi se nerozdelila?
Andry, samozrejme vim, že Pollo alla cacciatora je klasika. Ale tenhle recept JE od Jamieho, tys ubrala akorat cesnek, cas a teplotu, a take nepeces kure na chianti, to nejsou zadne podstatne zmeny, a uz vubec ne k lepsimu. Jinak opravdu klasicky recept, pokud kouknes do Marcelly Hazan nebo Silver Spoon, obsahuje mrkev, cibuli a rapikaty celer…
Andry, stává se mi zcela vyjímečně, že bych byla o víkendu sama doma, ale minulý víkend jsem sama byla, a tohle kuře mi velmi zpříjemnilo sobotu – jedno stehno jsem si dala k obědu a druhé k večeři. Kromě česneku do marinády jsem šoupla ještě tři celé stroužky do směsi při pečení a přidala jsem hrst nakrájeného řapíkatého celeru, mám ho v těchto směskách moc ráda ( ostatně ho můžu i nadrobno nasekaný na chleba s máslem….., dávám ho do kdečeho). Bylo to naprosto skvělé!
Tak nevím – rozhodně bych se nenechala odradit hnidopišskými poznámkami o nedodržení Jamieho postupu – jsem na tom asi podobně jako autorka a recept mi slouží jako inspirace … Takže doma jsem vařila kuře bez marinování (odpoledne jsem našla recept, zaběhla nakoupit základ a hurá do toho). Bylo to skvělé i když maso nebylo předem naložené, místo červeného vína jsem tam cmrndla portské a na sardelky jsem holt zapomněla. Díky a už se těším na další inspirace…