Již několik let je u nás slavnostním jídlem při obzvlášť významných rodinných oslavách krůta. Recept jsem volně převzala z časopisu Apetit (je to už takhle lepší, Julie? ), přesto se pokaždé v den D probouzím se zvláštním pocitem, který bych přirovnala ke startovní horečce. Poprvé jsem tušila jen matně, co mě čeká, ale teď už to vím jistě – a vždycky znovu váhám, jestli krůtu nestrčím do trouby jen tak. Moje dobrodružnější já ale vítězí. Odpoledne tak rodina usedá ke stolu plnému dobrot, zatímco já se vyčerpaná hroutím do křesla.

Díky pečlivému logistickému zabezpečení zjišťuji, že mi nechybí žádná potřebná surovina a po ranní kávě, vyvenčení psů a nakrmení domácího tygra zaženu manžela se snídaní k televizi a pustím se do díla.

Na jeden plný prostřený stůl:

• krůta ( nejlépe baby do 3 kil)
• 1 velký pomeranč
• 2 citrony
• tymián, sůl, hrubá mořská sůl, pepř, cukr, bobkový list, kari, kopr
• anglická slanina
• cca 10 plátků celozrnné nebo normální veky
• olej, máslo
• strouhanka
• 1 vejce
• 2 středně velké mrkve
• 2 cibule
• česnek
• sklenička brusinek
• 2 PL rybízové marmelády
• červené víno
• půl sáčku mražených fazolek nebo kapustiček
• půl sáčku mražených baby mrkviček nebo plátky obyčejné mrkve
• brambory

1. Začnu nádivkou - v misce smíchám olej, tymián, 1 lžíci hrubé mořské soli, šťávu a kůru z poloviny citronu a přiměřeně pepře; nechám chvíli odležet. Do mísy rozdrobím veku, přidám nadrobno nasekanou cibuli, vejce, anglickou slaninu – také nadrobno nasekanou, přidám voňavý olej, kari a – nejlépe to vystihuje krásné slovo hňoucám – zpracuji do hmoty, která drží pohromadě.

2. Baby krůtička už zvědavě očekává věci příští. Důkladně ji osolím zvenčí i zevnitř a vycpu jí z poloviny bříško připravenou nádivkou. Do zbývajícího prostoru nacpu půl pomeranče, půl citronu, bobkový list a všechny otvory, kudy by mohla nádivka utéct, sešiju nebo spíchnu párátky. Pak krůtě svážu nohy a vložím ji do  pekáče vystlaného nahrubo nasekanou cibulí a velkými kusy mrkve, přidám pár plátků másla, přiklopím poklicí a vložím do pece rozehřáté na 190 stupňů. Aspoň hodinu si jí vůbec nevšímám.

3. Ve třech nádobách uvařím zvlášť téměř doměkka brambory, fazolky a mrkvičky, poklidím kuchyň (pokud máte pracovní prostor delší než tři metry, můžete úklid zatím vynechat) a jdu dělat zvířectvu a manželovi společnost k televizi, nejlépe se sklenkou něčeho na posilnění v ruce.

4. Po hodině zkontroluji, jak se v troubě vede ptactvu, a jdu dále odpočívat, neb finále se blíží a pak už nebude na nějaké lenošení čas. Po další hodině zkusmo krůtu popíchnu nožíkem. Pokud je měkká a vytéká čirá šťáva, odklopím poklici, zvýším teplotu na 200 stupňů, spustím grilovací režim a nechám krůtu, aby získala oku lahodící barvu.

5. A je tady finiš. Do vhodné nádoby na pečení vložím brambory, osolím hrubou mořskou solí, opepřím, přidám přiměřeně sádla (když nemám, stačí olej). Zbytek hmoty, kterou má krůta nacpané bříško, rozdělím na malé kousky, vyválím válečky a zabalím do anglické slaniny. Naskládám je v jedné vrstvě do druhé nádoby. Vložím do vyhřáté trouby místo krůty. Ptáka přendám z pekáče na mísu a důkladně přikryju alobalem, aby si odpočinul po tak náročném dni. Vyženu  z kuchyně zvědavce a zvířectvo, protože teď začne teprve ten správný fofr.

6. Připravím si pánev a tři vhodné rendlíky. Jeden rendlík – sklenička brusinek, šťáva z půlky velkého pomeranče a deci červeného vína – za občasného míchání vařím, až se tekutina zredukuje do husté omáčky. Druhý rendlík – na trošku másla vhodím baby mrkvičky, přidám trochu citronové š’távy, osolím a přidám lžíci cukru. Ve finále, až jsou mrkvičky lesklé a v rendlíku není žádná tekutina, je posypu koprem. Do pekáče, ve kterém se pekla krůta, naliju asi 2 deci červeného vína, přidám rybízovou marmeládu, provařím a přecedím do dalšího rendlíku. Část mrkvovo-cibulového základu ke šťávě taky propasíruju, ale ne všechen, bylo by to moc mrkvové. Provařím. Na pánvi na troše oleje osmahnu strouhanku, vhodím fazolky a trošku rozetřeného česneku a prohřeju. Všechny čtyři úkony samozřejmě dělám NAJEDNOU.

7. V této fázi by měly být brambory v troubě dozlatova opečené a nádivkové válečky by měly mít křupavou kůrku. Mezi žonglováním s rendlíky zakopávám o zvířata a o manžela a prostírám slavnostně stůl. V šesté ruce držím mobil a ověřuji si, že děti vyjímečně nejsou v pressu a jsou už dokonce za dveřmi. Uvažuji nad tím, jestli jsem přece jen neměla koupit ještě větší stůl. Krůta zbavená špagátů, párátek, pomeranče, citronu a bobkového listu se ale na něj bezpečně vejde. Stejně tak pečené brambory. Fazolky. Mrkvičky. Slaninové válečky. Obě omáčky.

8. Popřeji strávníkům dobrou chuť - ať si každý urve co chce. Na své kuchařské schopnosti jsem právem pyšná. Ne tak už na minulá rozhodnutí. Při letmém pohledu do kuchyně je mi jasné, že rozhodování mezi sušičkou a myčkou nebylo úplně rozumné. Sušička mi teď totiž nádobí neumyje.