10x ANO pro sádlo
Sádlo je živočišný tuk ve své nejčistjší podobě. Pro svou kalorickou hodnotu, obsah nasycených mastných kyselin i cholesterolu bylo z řady kuchyní vypovězeno.
Sádlo má však řadu kladných vlastností. Při tepelné úpravě vydrží mnohem vyšší teploty než jiné tuky (až kolem 250 stupňů). Šikovné hospodyňky zvládnou jeho domácí přípravu, mají tedy jistotu, že vědí, co předkládají svým strávníkům. Může se dochutit bylinkami, kořením, dosolit; na výběr je i varianta se škvarky nebo bez. Moderní žena jistě ví, že škvaření může proběhnout i v mikrovlnné troubě. V neposlední řadě je sádlo ideální pomocník na léčení vyrážek, tvrdohlavých ekzémů, bolavých zad a nachlazení. Jen pozor – ve své neslané verzi!
Jak je na tom sádlo u vás? Otevřete mu občas dveře a pusťte ho zpět. Vyhnanství si totiž vůbec nezaslouží – a to nejen kvůli následující desítce pokrmů, které jsou bez sádla jako pivo bez pěny.
- Bezkonkurenční vedení žebříčku získává čerstvý chléb se sádlem, posypaný zelenou natí cibulky. Vybírejte opravdu osvědčené ingredience. Pokud nebudou v nejlepším rozpoložení, dílo se zhatí. Je to jednoduché, s minimálními nároky na kuchyňské nádobí i důvtip „kuchaře“, ale o to luxusnější!
- Ne z loajálnosti, ale hlavně díky vlastní zkušenosti, vybírám na druhou pozici pečené kuře z Kuchařky pro dceru (http://kucharkaprodceru.cz/wp-content/uploads/2008/02/pecene_kure.pdf). Kuřecí maso samo o sobě nepotřebuje mnoho povyku a opečovávání. Vypůjčím si Florentynina slova: „Nejdůležitější je použít vepřové sádlo a první polovinu pečení nechat kuře v pekáčku prsíčky dolů. Trocha péče se vám vrátí v podobě neuvěřitelné šťavnatosti a příjemné plné chuti.“ Kdo nezkusil, neuvěří.
- Co k večeři? Pečené brambory v husím sádle. Jistě, nejznámější je sádlo z čuníka, ale zavrhnout a neochutnat i jiné typy by byl smrtelný hřích. Rozpalte tedy troubu, pochystejte si podobně veliké brambory, očistěte je, případně oloupejte a rozkrájejte na poloviny. V hrnci je chvilku povařte, stačí sedm minut tak, aby zůstaly pevné. Sádlo dejte do pekáče a nechte v troubě po dobu vaření brambor rozpálit. Brambory opatrně dejte – rozkrojenou stranou dolů – do pekáče (pozor na horký tuk) a nejlépe mašlovačkou je potřete sádlem i z vrchu. Dejte do trouby a pečte přibližně 40 minut. Brambory obraťte a ještě jednou stejně dlouho pečte. Před podáváním osolte. Odměnou za péči získáte zlaté křupavé krasavice.
- Čtvrté, tedy bramborové místo patří zástupci z řeky: štika na sádle. Porce ryby jen nasolte, obalte strouhankou (zabrání připečení a dodá šmak) a smažte na rozpáleném sádle. Jejda, to je dobrota.
- Husí sádlo je věrným parťákem lokšů/lokší. Jsou to pečené, skoro průhledné placky z těsta, které je připraveno z mouky, vajec a vařených brambor. Čerstvé nebo prohřáté mažte husím sádlem a… vrňte blahem.
- S láskou balený, na sádle smažený řízek. Klidně si udělejte doma malý test. Jeden adept usmažený na oleji, druhý na sádle. Test naslepo. Stoprocentně oba rozeznáte. A chuťově zvítězí ten na živočišném tuku.
- Pozor, sladké! Švestkové knedle se sádlem, sypané mákem. Opravdu potřebujete recept? Požadujte ho od maminky či věrné kamarádky!
- Nesmíme zapomenout Vánoce a jejich škvarkové pracny. Mouka, cukr, rozemleté oříšky a škvarky, trocha citrónové kůry a šťávy, vajíčko. Klasika pečená ve formičkách, následně obalovaná v moučkovém cukru.
- Škvarkové placky - když je občas v obchodě zahlédete průmyslově vyráběné, nechte je v regálu a udělejte si vlastní. Není to složité! Mouka, škvarky, mléko, vejce, sůl a troška droždí. To má v lednici přece skoro každý. Pak už stačí jen sekat, míchat, válet, vykrájet, rovnat, dosolit a péct. Hotovo!
- Bosáky, nebo-li luxusní bramborové knedlíky. Uvařené kouličky z brambor rozkrojíme a na talíři zdobíme cibulkou osmaženou na sádle se škvarky. Nejen, že to hezky vypadá, pochopitelně to i parádně chutná.
Desítka je málo. Nabízí se ještě škvarky na bílém víně (že, Bali?), cmunda se škvarky, guláš, další druhy cukroví. V kuchyni je to prostě univerzální šikovný pomocník. A nejen tam. Dva Poláci si nedávno údajně vyrobili domácí rafinerii, ve které vyrábějí biopalivo z vepřového sádla. Měli však jeden problém – zapomněli informovat úřady. Ale o tom až někdy jindy a někde jinde… Ačkoli možná ne. Své auto totiž hýčkám jinak.
Souhlasím bez výhrad !
Některá jídla jsou bez sádla opravdu jako pivo bez pěny. Guláš na sádle je úplně jiný než na oleji. Sladké pečivo je křehčí. Např. do buchet dávám půl másla pro vůni a půl sádla pro křehkost. A tažený štrůdl si bez sádla vůbec neumím představit. O ostatním ani nemluvím… S údajnou škodlivostí si hlavu nelámu. Je to přirozený tuk a hlavně ho nepoužívám denně. A pokud jednou za 14 dní nebo za měsíc dám do něčeho lžíci sádla, tak mi to může jedině prospět, protože si v závěru pochutnám, budu spokojená a psychika jde přece ruku v ruce se zdravím fyzickým. Jednou za rok vytvořím „rijet od Bali“ , namažu si krajíc chleba, k tomu sklenka dobrého vínka……a je mi fajn. 
i poradce pro výživu říká ANO
beru všemi všemi.
Karminku,
všemi deseti? A co je tvoje sádlové nej?
Taky si myslím, že neuškodí, a někde je fakt nejlepší volbou – nesmí se to přehánět, ale to s ničím. Navíc si sádlo poslední dobou dělám doma, vím, co v něm je a mám odměnu v podobě škvarků
. Problém je, že sádlo se škvarkama je jak droga…
souhlasím, všeho s mírou
Jasně, není nad řízek nebo topinku na sádle! Třeba z topinek smažených na oleji, ať je sebelepší, se mi zvedá kufr. Ale sádlíčko… A chleba se sádlem, solí a cibulí nebo medvědím česnekem, to je lahůdka. A taky je dobré na jizvy, radí to i chirurgové.
Evas,
dokonce je prý vhodné i na strie. Ale mám to jen jako „jedna paní povídala“.
My muslimové sádlo ne e:-) Ale každému co jeho jest…
UmmZahra,
a co vy muslimové ano? Smažíte bez tuku, nebo na čem? Omlouvám se za otázky, ale zajímá mě to…
podle mě slunečnice nebo olivy..
Máslo, olivový olej, ghee-přepuštěné máslo, a pak klasika-slunečnice, řepka, atd… A omlouvat se Lucianko nemusíš, není proč:-) Muslimové akorát nekonzumují vepřové-v jakékoliv formě a alkohol.
Kdybych si měla vybrat na pustý ostrov, tak máslo a oliváč. Sádlo je občas příjemnost, ale pro mě není životní nutnost, kterou bych musela mít v ledničce (stejně tam pořád je jak vždycky zůstane po těch škvarcích).
UmmZahra, chce to recept nějaký apartní muslimský. Něco uvaříme, nafotíme, co ty na to?;)
Vladi, já jsem pro:-) Už pár nápadů mám…jedem mi teď předložila manželka od Noureddina, mňam:-)!
Koukám, koukám, tady se kují pikle
Jen tak dál…
Sádlo? Ano – všechno chce své, samozřejmě ve výše uvedené desítce je nezastupitelné. Ještě bych doplnila o zelňáky – ty pravé bez sádla neuděláš. Plně souhlasím s celým článkem. Sádla se neodříkám, ale stejně ráda mám máslo a olivový olej. Nemám ráda umělé tuky a úplně jsem je vyřadila z naší kuchyně. Takže odpověď na otázku: Sádlo u nás v lednici bydlí!
Luc a Umm, do toho! nenechte nas dlouho cekat. sadlo bych si tu sama musela vyrobit. a vzhledem k tomu, ze jsem si osvicena vzpominkou z detstvi pred asi 4 lety dala sadlem namazanou housku a malem jsem se pozvracela, tak to mozna pro mne neni to prave orechove. a UmmZahra, jsou i jina sadla nez veprova. Lucianka o nich v clanku pise.
Trikolko: ano, vím… Já jen, že spoustě lidí, když řeknu, že nejím vepřové tak oponuje tím, že je to jen sádlo:-))
Triki, tohle asi nekuje Lucianka, ta na to bydlí moc daleko… A pokud to bude Noureddinovské vytahování těsta až k samotné hranici infarktu tvůrců, tak do toho asi nejdu. Ale jinak jsem pro každou dobrou věc:)
Vladi, to zvládneme:-)) Pak je tu ještě možnost Pákistánské kuchyně:-)) Taky snadný, už i já to umím…
Lucianka nekuje
a trošku se ztrácí 
V naší rodině chovající i v dobách komunismu krávu a 2 prasata bylo máslo vždy považováno za zbytečný luxus. V řadě jídel bylo tedy nahrazováno právě sádlem, které jsme měli „téměř“ zadarmo. Například: 1) štuchané brambory (ne „šťouchané“, v našem kraji se šťouchá do kuliček, ale brambory se štuchají) maštěné sádlem sypané šnytlíkem (jídlo se jedlo z 1 hrnce a zapíjelo podmáslím, kefírem nebo vychlazeným ten den nadojeným mlíkem), 2) osolené sádlo se škvarkama jako pomazánka na chleba, 3) pěry plněné ovocem sypané mákem a polité rozpuštěným sádlem, 4) táč s meruňkama se sádlovou drobenkou (neboli posýpátkem) 5) pekáče (bramborové placky pečené nasucho na litinové plotýnce) maštěné sádlem a pomazané povidlím (v našem kraji to povidlí, nikoli ta povidla). Sádlem byly vymazávány veškeré plechy a pekáče na pečení čehokoliv. Přitom chci podotknout, že stále vážím 60 kg při mé výšce 175 cm, a po 2 letech vegetariánství a nahrazování sádla máslem nebo olejem u výše zmíněných pokrmů 1), 3), 4) a 5) hlasuji jednoznačně pro sádlo! Když mně na návštěvě u manželových rodičů polila tchýně kuře s rýží při nedělním obědě olejem přímo z flašky a já pak měla 2 dny průjem, těšila jsem se k nám domů na 1). A to piju denně plnotučné mléko a nikdy jsem se z něho nepo*.
Prosím Vás,nečetl jste někde někdo o nové studii sádlo a diabetes?Vždycky nám ho zakazovali a pak jsem četla,že naopak zjistili,že je lepší než-li „umělá mazadla“,ale už to nemohu najít.Já si ho od té doby taky trošku dám jednou za čas(neznám nic lepšího než sádlo na chlebu,na to porek či cibule,případně česnek.To jím se zavřenýma očima ).Děkuji za odpověď
Marcelo, omlouvam se, ale ja nevim … Studii jsem nikde nezahledla
Včera jsem prvně zabloudila na tyto stránky a jsem docela potěšena jejich obsahem.Ale k sádlu.Je to náš oblíbený tuk,sama si sádlo škvařím,škvarky na placky ,sádlo na chleba i na vaření.Na sádle jsem vyrostla,doma jsme ho dávali do železňáků (velkých 25l železných hrnců) a vydrželo celý rok.Nejsme obezní,ani nemáme špatný cholesterol.Když si můj manžel ( je ve firmě VPI ) ráno maže chleba se sádlem vzpomínám na svého tátu,který žil do 86 let a jedl tak ,jak jíme nyní i my.Manžel mi jednou prozradil,že když vytáhne ten svůj chleba všichni okolo nasávají a nechce se jim do jejich racionálek.Sádlo mažeme na jedinečný chléb od Seberů v Plzni ,který když se neutemuje do igelitu,vydrží měkký celý týden.Mimo sádlo vyrábím doma i vepřové konservy – teď se na ně právě chystám.Ale o tom napíši samostatný článek.
Alex,
to je obdivuhodne, co vsechno zvladnete vyrobit podomacku! Nicmene, navod na vyrobu domacich veprovych konzerv by se sem jiste hodil. Poslete ho, prosim?
Sádlo na chlebu nemusím, ale používám ho v kuchyni běžně. A takové bramboráky smažené na sádle- jedinečná pochoutka.
No a co české buchty? Jak se říká u nás doma- mačkané? Ty se MUSÍ promatlávat sádlem, jinak nejsou takové, jaké by měly být!