Jak Betynka speciál o jídle pro děti dala 10x na frak pravdě
Když se na fóru Bistra objevilo vlákno upozorňující na speciál Betynky o jídle pro děti, zbystřila jsem. Inspirace a informace se vždycky hodí. Díky Pendě jsem časopis měla do dvou týdnů na stole. Další týden mi trvalo si najít čas ho otevřít, abych ho pak přibližně v polovině znechuceně odložila. Další dva dny jsem mobilizovala vnitřní síly, pak jsem vzala do ruky tužku, otevřela Betynku Jídelníček znova a začala psát vykřičníky, otazníky a poznámky. Tento digestiv je pro vás čtenáře a pro redakci Betynky v čele s paní Denisou Proškovou, která v úvodníku prosila: „… ve volných chvílích nám napište, jak vás náš trochu netradiční speciál zaujal.“
Nepravdy
- Očekávala bych, že redaktorky časopisu pro rodiče s dětmi budou umět naši snad nejznámější říkanku: „Vařila myšička kašičku na zeleném rendlíčku. Tomu dala, tomu nic, tomu málo, tomu víc, ten plakal, ten skákal a ten nejmenší…“ Kolik myšátek kaši nedostalo? (cituji ze speciálu str. 24 článek Kaše pro spokojené bříško „…Všem dala, jen tomu nejmenšímu ne. Kdyby nešlo o říkankovou, ale skutečnou matku, nejspíš by si na ni došlápla sociálka…“)
- Redakce překládá latinské jméno ryby Pangasius nesprávně (str. 80-81). Celé jméno zní Pangasius Hypophthalmus, česky sumec/sumeček žraločí, ne sumeček africký. Ten se latinsky nazývá Clarias gariepinus.
- Tvrzení: „Vegetariánské dítě by správně mělo jíst bio potraviny…“ je holý nesmysl. Jedna věc je vegetariánství, zcela něco jiného pak upřednostňování bio výrobků. Všechny varianty jsou možné – biomasožravec, biobýložravec, nebiobýložravec, nebiomasožravec.
Polopravdy aneb zavádějící informace
- (str. 14) článek 30 otázek a odpovědí v malé laktační poradně: Otázka č. 4 zněla „Jak dlouho by měla žena kojit?“ a Odpověď dle Betynky: „Světová zdravotnická organizace doporučuje kojit alespoň 6 měsíců.“ Stránky WHO praví, že WHO doporučuje výlučně kojit do šesti měsíců (tzn. nepodávat nic jiného – ani vodu, ani čaje) a pokračovat s kojením do dvou let nebo déle. (odkaz na totéž v češtině na stránkách Laktační ligy) Je to podle vás malý nebo velký rozdíl?
- otázka č. 26 tamtéž: „K čemu jsou dobré pauzy při kojení?“ „Po pauze se dostane na řadu i hustší mléko ze zadní části prsou.“ Skutečně? Ani jedno z mých dvou dětí pauzy při kojení nedělalo. Opravdu musí dítě přestat sát, a teprve potom si prso vzpomene, že má spustit zadní mléko?
- Chvála medu (str. 96-97) je voda na můj mlýn, protože jsem vlastník jednoho medově mlsného jazyka. V článku mi ale chybí velmi důležitá informace. Med se nesmí podávat dětem do věku jednoho roku. Med může obsahovat spory bakterie Costridium botulinum, které způsobují kojenecký botulismus. Děti do jednoho roku nemají kolonizované střevo, proto je může bakterie kolonizovat a množit se v něm. Přitom produkuje nebezpečný toxin. Další informace o nemoci, příznacích a výskytu v ČR naleznete na stránkách pacient.cz.
Podprahová masírka
- (str. 22) Dobroty na každý den – úvod do dětských příkrmů a jídlíček. Když už se v článku neobjevuje fotografie výrobku žádné jiné firmy než Hero a když končí text slovy: „… Je libo krůtí rizoto, rýžové dortíky nebo zdravou kaši? To všechno Hero zvládá na jedničku, “ bylo by slušností označit tuto dvoustranu jako INZERCI.
- „Bílý jogurt bez ničeho do potomka nedostanete.“ (str. 30) Zajímavé. Z vlastní zkušenosti vím, že děti před přeslazenými hnusy s kravičkou na obalu upřednostňují bílý jogurt, pokud na něj jsou odmalička zvyklé.
- (str. 50) Jak zlákat dítě na zeleninovou víru: „…nejraději byste Pavlíkovi nafackovali…“ a (str. 72) „Meruňkový kompot lehký jako facka“ . Nevím, co si o tom myslíte vy, ale já věřím tomu, že mlátit děti je špatné. Doma si tomu říkejte klidně eufemismem, facka je fyzické násilí. V časopise pro rodiče obraty schvalující bití, i když jen mezi řádky, nemají co dělat.
- “ Po desátém měsíci přidáváme kojeným dětem bumbání ve formě čajíčků nebo kojeneckých vod v objemu asi 200ml denně.“ (str. 92) Svatá prostoto, kojenecká voda = balená voda a o těch jsme se v Bistru rozepsali a nadiskutovali dostatečně.
S čím nesouhlasím nebo co nechápu (na řadu přichází méně faktů a víc osobních postojů)
- „Rodiče rozhodují, CO svému potomkovi nabídnou,“ (str. 9) a heslo „Neptejte se dětí, co chtějí k jídlu,“ (str. 12) jsou zásady, kterí jistě uplatníte u oběda, ale u sváči na ně podle mne klidně zapomeňte. Jistě se společně dohodnete, že čokoláda není plnohodnotná svačina a jako taková se teď podávat nebude. Nevidím důvod, proč by si dítě nemohlo vybrat mezi šunkou a sýrem.
- Betynka velmi silně doporučuje „…dítě MUSÍ zůstat u stolu, dokud nedojedí ostatní,“ (str. 12) – vzhledem k tomu, že speciál je určen dětem od 0 do 10 let, zajímalo by mne, jak mám jedno/dvouletého špunta udržet u stolu po celou dobu, kdy jedí dospělí. Pokud se mi to přece jen povede, jakýpak z toho asi všichni zúčastnění budou mít zážitek?
- „Ovocné pyré nepřislazujte. Ale u plně kojených dětí můžete do pyré přidat rozmixované sušenky.“ (str. 40 o prvních přikrmech ovocných) Které sušenky kromě diabetických neobsahují žádný cukr, abychom s nimi pyré nepřislazovali?
- (str. 50-51) Jak zlákat dítě na zeleninovou víru – článeček vychází z toho, že dítě zeleninu jíst nechce a nebude. Nevím, proč by to tak mělo být, pokud zeleninu jedí všichni v rodině a dítě ji má na talíři od začátku pevné stravy.
- Nerozumím definici jedné porce ovoce v sekci Jak vychovat z dítěte milovníka ovoce (str. 62-63). Objevují se v něm dvě tvrzení: 1 porce = množství, které se vejde danému člověku do dlaně. Na druhé straně „… i kdyby dítě vypilo džbánek čerstvě vymačkané pomerančové šťávy nebo košík hrušek, pořád je to jen jedna porce…“
- „Ověšujete vánoční stromeček čokoládovými žabkami, motýly…“ (str. 111) Žabkami? Někdo tady moc četl Harryho Pottera.
Klady
- Článek Stolovací přežitky (str. 10-11) je povedený, jen bych dodala, že je nutné v Čechách a na Slovensku vymýtit zaběhanou otřesnou zvyklost nejprve odmítnout (jednou, dvakrát, třikrát…), co je vám nabídnuto, aby se hostitelka mohla opakovaně ptát, zda tedy opravdu nechcete aspoň kousek. I když umíráte hlady nebo na nabízenou pochoutku máte skutečně chuť vy nebo vaše děti. Dokonce se tento nešvar objevil popsaný v knize Nikdo nejsme dokonalí Vladimíra Fanty: „Velkým prohřeškem a zároveň českou specialitou je opakované nucení hosta do jídla a do pití. Stejného prohřešku se dopouští host, pokud nabídku rituálně odmítá a čeká, že bude zopakována. V zahraničí pravděpodobně v takovém případě zůstane hlady.“ – Pravda, pravda.
- Zelné kaše (str. 39) – přidala bych upozornění, že mnohé výrobky na českém trhu jsou i pro úplně nejmenší děti přislazované. Vyplatí se dobře si prostudovat etiketu.
- Rada „Těstovinová písmenka do polévky před zavařením lehce osmažte na másle, nebudou se pak lámat,“ mě potěšila a při nejbližším písmenkové polévce ji hodlám aplikovat.
Zvláštní pozornosti se z mojí strany dostalo bludům publikovaným v Betynky Jídelníčku o mléku (rozumějte, ne mateřském). Již brzo na toto téma uzříte samostatný článek. Zbytek časopisu je naplněn tématy, která se mě nikdy netýkala, a proto o nich vím nic nebo velmi málo, a tématy, kterým není co vytknout. Statistika praví, že k publikaci o 128 stranách mám 16 výhrad uvedených v předchozích řádcích a 8 dalších skutečně velkých výhrad týkajících se mléka. To je jeden nesmysl na každé páté straně a když vynecháme celostránkové fotky a inzerci, je výsledný propočet pro redakci Betynky ještě nelichotivější.
Časopisy tohoto typu jsem četla velmi málo. O kojení: já jsem kojila 39 měsíců a výlučně 7 měsíců a to podle toho, jak malá chtěla a to doslova. „Přísná“ jsem byla až u příkrmů, které jsem na doporučení lékařky odložila o měsíc, neb mi bylo řečeno, že tím opravdu nic nezkazím. Takže v 7. měsíci zeleninové příkrmy, v 8. kaše na večeři-do 15 měsíců, na snídani jen bílý jogurt, odpoledne ovoce/zelenina. Dcera má 4,5 roku, ve školce mají každé ráno mísu ovoce/zeleniny, aby si mohli před svačinkou vzít, pokud mají hlad. Většina dětí opravdu není zvyklá, takže si bere jen ona + další 3,4 děti. Co se vody týče, jako matka s jedním dítětem jsem také vodu kupovala asi 7 měsíců kvůli příkrmům, u dalšího bych to už nedělala.
Je smutné, že tyto časopisy zhusta jsou jen reklamou a maminky často nemají kde jinde čerpat informace…
Triki, smekám … já Ti záviděla, že už jsi Jídelníček přečetla…a koukám, že nemám ani co závidět. Mělo by se to vytisknout a prodávat jako dodatek časopisu … je lepší, když se mámy řídí vlastním instinktem, než když dají na to, co si někde přečtou. Každé dítě je individuál, nemůže na ně být sestavena žádná šablona.
Trikolko, jsem zvedava na reakci z casopisu. Jiste se odpovedi, bude-li nejaka, pochlubis, vid?
Lucianko, samozrejme, posilam jim odkaz… uvidime, maji prostor i tady v komentarich, ze ano
Pendi, diky, zes mi ho poslala. Nektere veci jsou tam fajn. Precti si ho i tak.
Ahoj,
Betynku nevlastním a ani nemám v plánu, stejně jako řádný jiný obdobný časopis, Ale na tvé recenzi mě pár věcí zaujalo.
1. první bod jsem nepochopila. Například já znám básničkutak trochu jinak než má maminka (která ji zná stejně jako ty). Pokud se i v rámci rodiny vyskytují odchylky, proč by se nemohly vyskytovat v rámci celé republiky? Nebo co e v tom prvním bodu snažíš naznačit? Asi jsem už moc dlouho doma i na to, abych pochopila něco z časopisu pro matky
/
2. Mlácení dětí – je to věc názoru, a do debaty bych se tedy nepouštěla. Lidi, kteří se dopouštějí „fyzického násilí“ na dětech neodsuzuji, sama mezi ně patřím a věřím, že hlavně díky tomu nemáme doma nevychovaného fracka. Malému dítěti některé věci těžko budu sálodlouze vysvětlovat, jedno dobře mířené (smysluplné) fyzické násilí – a je hned jasno, že když řeknu, že to dělat nemá (několikrát), tak to opravdu dělat nemá.
Možná znít obrat „nejraději byste pavlíkovi nafackovali“ v takovém časopise zvláštně, ale věřím, že plno matek to tak opravdu cítí (což neznamená, že to i dělá…)
Pár jsou dvě, že? Pravdu máš samozřejmě ve všem, ikdyž něco je pro mě osobně opravdu malichrné…
Mě zas dožraly některé věci z Ženy a kuchyně. Třeba tam píšou, že máš během přípravy kuskus pořádně míchat, jinak způsobuje nadýmaní. Pokud vím, kuskus je těstovina – ty nadýmají? A ikdyby – míchání tomu pomůže?
Možná jim ještě napíšu…
Noemmi,
myslím, že kuskus není těstovina.
… Suchý kuskus může být povařován za drobnou těstovinu, ale technika jeho výroby je zcela odlišná od zadělávání až po hnětení. – např. zde http://diskuse.gastronews.cz/kuchyne/re-co-je-to-taboule-a-jak-se-spravne-pripravuje-1/pridat
no té tvé citované větě v kontextu celého článku rozumím tak, že kuskus může být považován za drobnou těstovinu, ačkoli technika výroby je odlišná. Je to prostě v podstatě mouka, voda, sůl (ne v každé těstovině je vejce, že, na druhou stranu tortillovou placku taky nenazvu těstovinou… ale tam je ještě olej) – tak pořád nechápu tu nadýmavost.
Kojení si stejně vyřeší každý po svém. Předpokládat, že děti automaticky nebudou jíst ovoce, zeleninu a bílý jogurt je ovšem šílenost. Pokud nemají rodiče zaryté knedlíkoomáčkovce, kteří by nic zeleného nepozřeli dokud by neměly umřít hlady, nebývá s tím problém. Aspoň ve svém okolí nikoho, kdo by s tím měl problém, nemám. Sedět u stolu při jídle? Doufám, že se to naučí ve školce. Ale co se týče vařila myšička, tak já taky neznám nejznámější variantu s plakáním a skákáním, takže nemám důvod stěžovat si, že tam není. A mlácení dětí je staletími prověřená výchovná metoda, vývoj za posledních dvacet let s tím nic nenadělá. Opět si v tom každý musí najít svou míru. A taky každé dítě je jiné. Do filozofujících debat o tom, jestli je horší násilí fyzické, nebo to psychické, které ho nahrazuje, se na serveru o jídle pouštět nebudu.
O plakání a skákání taky nic nevím. ato si pamatuju verzi našeho známého dětského lékaře: vařila myšička kašičku, betonovala s ní cestičku… Tím myslel, že kašička je na zaplácnutí bříška a obezitu a děti by se měly krmit něčím jiným.
Já si shodou okolností tuhle Betynku koupila.. a nestačila se divit. Jako máme 10m prcka stále sbírám nové informace, ale tohle byl trošku omyl. Podle mého názoru: časopis ušitý horkou jehlou s neúplnými a zavádějícími články, navíc s řadou překlepů.
Je bezva, že se tím veřejně zabýváte!
k diskuzi o Mysicce s Kasickou. Betynka tvrdi, ze najist nedostalo jenom to nejmensi. Rikanka tvrdi, ze kasi nejedlo nejmensi mysatko, ale proc, to nevime. Mozna samo bezelo radsi do komory najist se homolecek, kdyz tu kasi videlo, zejo
Najist od matky mysicky nedostalo druhe mysatko (tomu dala, tomu nic …) a je jedno, jestli verze ke konci obsahuje jedno mysi mimino uplakane a jedno uskakane… 
Verusko: preklepy jsem ani nezminovala. kdyby se jednalo jen o preklepy, ale mnohdy jsou to cela slova, v jednom pripade dokonce veta, ktera nedava smysl nebo byla strasne spatne zeditovana.
A už jsem slyšela i verzi s okurkama, která mi teda přišla ještě o něco zběsilejší. Ono je to docela jedno, jestli nejmenší myšátko utíkalo na homolky, na okurky, nebo umřelo hlady. Svět je krutý a myši umírají. Ve chvíli, kdy to to dítě začne chápat, už téhle říkance dávno odrostlo a třeba i potkalo nějakou opravdovou mrtvou myš (v našem případě křečka).
A ještě k výlučnému kojení… Já se fakt snažila, ale můžete mi někdo říct, jak jste to udělali, aby děti nepily vodu ve vaně?;)
Tříkolko, druhé dostalo!!! Tomu dala, tomu víc, tomu málo, tomu nic! Takže v mojí verzi endostalo najíst poslední myšátko!
No, tak kdo má blbou verzi! Kdo nás rozsoudí!
Ale o homolkách nevím nic, ach jo.
U nás se říkávalo: Vařila myšička kašičku na zeleném rendlíčku. Tomu dala, tomu víc, tomu málo, tomu nic. A ten nejmenší do komůrky na homolky utíkal … a prsty se utíkalo dětem do podpaždí, kde se prtě polechtalo … krásnou verzi taky napsal Pepa Nos a nazpíval Maxim Turbulenc ;o)
http://www.karaoke-zabava.cz/klip.php?karaoke-Maxim-Turbulenc-Va%C5%99ila-my%C5%A1i%C4%8Dka-ka%C5%A1i%C4%8Dku&kat=010432
hele noemmi, neotevreme na to vlakno v dizkusi ? schvalne, kdo driv
A u nás byly taky homolky: „…A ten maličký frrr do komůrečky na homolečky!“
Přece byste nenechali trpět maličká myšátka ;o)
Ve slovenské verzi dostanou najíst všechny, jen to nejmenší je odesláno do komůrky, předpokládám, že plné dobrot, takže to byla vlastně odměna
ve slovenske verzi, kterou znam ja, je malickemu zabito prase. ma se tedy opravdu nejlip. „tomu dala na tanierik, tomu na vidlicku, tomu na lyzicku, tomu do hrnceka a tomu malickemu nic nedala, lebo mu prasiatko zaklala“ musela jsem se ptat manzeliska, co je to zaklala…
mimochodem, ze betynky mi neodpovedeli nic