Kdyby žaludek uměl mluvit
Článků o zdravém životním stylu a výživě je kolem nás nepřeberně. Dnes a denně jich v novinách i na internetu vychází snad tisíce. Zabývají se všemi možnými výživovými styly, stejně tak jako celou řadou teorií a diet. Často jsou to celebrity, které nám neodborně vnucují způsob svého stravování. Jenže ani odborníci se nemohou shodnout na tom, co je vlastně ona ideální výživa. Jsme neustále mateni tím, co jíst, kdy jíst, jak jíst. Existuje vůbec jednoznačná jednoduchá odpověď? Pokud čekáte, že ji vám dám já – bohužel. Ale něco vám aspoň ukážu.
Pojďte se podívat na stravu z trochu jiné strany – přímo z pohledu žaludku a trávení vůbec. Jaké existují výživové směry ve vztahu k trávení potravin?
Dělená strava aneb Hayova dieta (u nás tento směr propaguje Lenka Kořínková)
Je založená na teorii, která za neslučitelnou kombinaci pro trávení považuje bílkoviny se sacharidy. Tvrdí, že každá z těchto látek vyžaduje odlišné trávicí podmínky, kdy rozklad bílkovin probíhá v kyselém prostředí, naopak sacharidy potřebují prostředí zásadité.
Jaká je pravda? Dělená strava často opravdu prospěje lidem, kteří se ji rozhodnou vyzkoušet. Vede totiž k tomu, že se nad svými stravovacími návyky více zamyslí. Redukce váhy je tedy spíš důsledkem snížení příjmu kalorií a zvýšeného podílu zeleniny ve stravě. Lékaři a někteří odborníci sice všeobecně neuznávají názor, že lidské tělo nemůže zároveň trávit bílkoviny a sacharidy (nejlepší příklad pro vyvrácení Hayovy teorie je mateřské mléko, které obsahuje obě tyto látky skoro ve stejném množství), dělená strava však přesto může vyhovovat lidem se zažívacími poruchami či citlivějším žaludkem.
Pamatuji si, jak se dělenou stravou řídila moje maminka – vydržela asi půl roku, za tu dobu něco shodila, cítila se lépe, pálení žáhy zmizelo. My jsme se jí tehdy smáli a každý den se poťouchle ptali, co má dneska za den – zda Kytičkový, nebo Zvířátkový (jistě jste to už taky někde slyšeli). Statečně se svého rozhodnutí držela, pak jí ale začal chybět obyčejný chleba s máslem a bylo po dietě.
Co z toho ještě vyplývá? Pokud víte, že se po řízku s bramborem nafouknete jako pátrací balon, tak ho v této podobě prostě nejezte!
Kyselé a zásadité látky v těle v rovnováze
Slyšeli jste již o tom, že překyselení organismu je v současnosti jednou z nejnebezpečnějších civilizačních chorob? Překyselení způsobuje většinu nemocí. Jestliže totiž jíme trvale kyselinotvornou potravu, tělo si bere rezervu z krve, ta získává kyselý charakter a tím pádem se celý organismus překyselí. Jako odstrašující příklad je uváděn kyselý déšť, který dokáže narušit i kámen na fasádách domů nebo kyselá půda a umírající lesy. Schopnosti našeho těla zachovat si rovnováhu zásad a kyselin jsou omezené. Každá potrava, kterou sníme, se chová v našem těle jinak – kysele, zásaditě nebo neutrálně. Správný poměr mezi těmito látkami se opět u různých odborníků liší. Někdo udává poměr 1:4 ve prospěch zásaditým látkám, někteří výživáři uvádějí poměr 50:50. Pokud je zachován, tělo je odolné proti nemocem.
Mezi příznaky související s překyselením organismu (tzv. acidózou) patří nespavost, únava, zadržování vody v organismu, migrény, kožní onemocnění, zažívací problémy, záněty kloubů, osteoporóza, dna.. Příčinami překyselení je nejen kyselinotvorná strava (např. ančovičky, avokádo, bílé víno, burské oříšky, candát, cukr, čočka, eidam, halibut, hovězí pečeně, hranolky, husa, játra, kečup, limonády, losos, pálenky, pivo, pstruh, štika, vepřové maso či zajíc), ale i nadměrná fyzická námaha, drastické hubnutí, sedavý způsob života nebo negativní emoce.
Ti, kteří si kontrolují rovnováhu kyselých a zásaditých látek v těle, si měří hodnotu pH pomocí lakmusových papírků (ideální hodnota pak je mezi pH 7,4 až 7,5). Pokud je hodnota nižší než pH 7, dodají ihned do těla látku zásaditou (zakysané mléčné výrobky, pohanka, řepa, brambory, většina čerstvé zeleniny, většina čerstvého ovoce (ano, i citron!), med, soja). Jenomže běžte po jídle v restauraci okamžitě na toaletu s „lakmusákem“, pečlivě schovaným v kabelce, a trpělivě pak na oné místnosti čekejte na svůj ortel! A sakra, 6,9! Číšníku, přineste mi prosím do vody ještě jeden plátek citronu!
Jak je to s trávením teplé stravy? Je pro tělo výhodnější strava syrová?
„Extremisté“ žijící pouze ze syrové rostlinné stravy se nazývají vitariáni. Řídí se názorem, že vařením se ničí vitaminy, enzymy, chlorofyl a další látky. Při tepelném zpracování potravin také vzniká řada škodlivých látek, a to hlavně při smažení, pečení, grilování, fritování a uzení. Čím vyšší je teplota, tím rychleji tyto látky vznikají a tím jsou i nebezpečnější. Vzniklé škodliviny mají karcinogenní účinek. Kdesi jsem dokonce četla, že je lepší dát dítěti krabičku cigaret, než buřt opečený nad ohněm u táboráku.
Leukocytosa, tedy zvýšení počtu normálních bílých krvinek, se objevuje po jídle. Svým přemnožením chtějí krvinky tělo bránit, protože přijatou potravinu vnímají jako cizorodého nepřítele. Vědci ovšem zjistili, že k tomuto jevu v těle nedochází, pokud při jídle jen něčím syrovým začneme. Jak je vidět, syrové potraviny tedy nevyvolávají stejné imunitní reakce jako vařené. A v dnešní době je jistě silným argumentem i úspora času a elektrické energie.
Na straně druhé stojí fakt, že většina z nás byla vychována na vařené stravě a trávicí systém již není zvyklý na větší množství syrových potravin. Podle čínské medicíny syrová strava tělo ochlazuje a zvlhčuje, což znamená, že v zimě si radši dáme zeleninovou polévku než samotný salát. Syrové potraviny také mohou být kontaminovány choroboplodnými zárodky (zejména maso, vejce a mléko), rostlinné suroviny jsou zase často napadány plísněmi.
Otázkou stále zůstává, zda si opravdu potřebujeme a chceme lámat hlavu nad tím, čemu vlastně ani nemáme šanci pořádně rozumět. Je určitě dobré se zastavit a popřemýšlet, co a jak jíme. Možná bychom měli více poslouchat své tělo. Možná by i lékaři měli více spojit své vědecké znalosti s těmi „přírodními“ a nad různými neduhy přemýšlet komplexněji, nespoléhat se pouze na zázračnou pilulku, která vše vyřeší. Ona totiž problém vyřeší jen zdánlivě, často totiž symptomy pouze potlačí. Tělo volá po změně, chce nám ukázat, že něco děláme špatně. Třeba už má právě dost těch řízků a dalo by si pro změnu něco živějšího.
Obecné shrnutí tedy zní:
- Strava by měla být upravena podle ročního období a sezónnosti potravin a to co nejjednodušším způsobem.
- Potraviny ideálně připravujte na páře nebo ve vodě bez soli. Omezte smažení a pečení na tuku.
- Důkladné prožvýkání potravy je základem pro správné zažívání.
- Stravujte se pravidelně.
- Dbejte na dostatečný příjem ovoce a zeleniny v syrovém stavu – pozor na plísně a nahnilé kusy (nepomůže ani vykrojeni shnilé či plesnivé části – potravina je již napadena celá!).
- Při jednom jídle nejezte mnoho druhů různých chutí najednou.
- Nepijte sycené nápoje.
- Nepřejídejte se.
- Nejezte ve spěchu nebo těsně před spaním.
- Poslouchejte své tělo, vnímejte co mu dělá dobře.
- Ze všech doporučení se nezblázněte!
Kdyby žaludek uměl mluvit…
V rámci článku o trávení jsem se pokusila nasimulovat, jak přijatá potrava vypadá v žaludku. Zajímalo mne, co udělá např. již zmiňovaný smažený řízek v oblíbených kombinacích s bramborovým salátem nebo třeba hranolky… Nejsem chemik, ani lékař, proto prosím berte pokus s určitou rezervou.
Prvním a důležitým krokem je zpracování potravy v ústech. Zde dochází k rozžvýkání potravy a za pomoci enzymu – amylázy, obsaženého ve slinách, začíná štěpení sacharidů na jednoduché cukry. Následně se potrava dostává přes hltan do jícnu a dále do žaludku. V žaludku se nahromadí rozmělněná strava, která je promíchána se žaludeční šťávou. Ta obsahuje především kyselinu chlorovodíkovou, enzymy pepsin, chymozin a lipázu. Běžná potrava zůstává v žaludku zhruba 3-5 hodin, poté se přesunuje do tenkého střeva.
V den pokusu jsem byla doma sama. Naštěstí. K simulaci obsahu žaludku a počátku trávení jsem použila kyselinu chlorovodíkovou a (slabší povahy ať dále raději nečtou) svoje sliny. Potravu jsem předžvýkala (lepší způsob, jak dodat pepsin, mne opravdu nenapadl) a ta dále pokračovala do pokusných sklenic, kde jsem ji pak smísila i s daným nápojem a vše dovršila „panákem“ kyseliny.
Jak tohle všechno dopadlo?
Ke změnám struktury potravy docházelo asi po 20 minutách, kdy se stávala kašovitou hmotou. Samozřejmě nejpomaleji se rozkládá maso. Člověk totiž sice dokáže maso trávit, ale bohužel ne tak, aby při jeho požívání tělu nezpůsobil spíše negativní důsledky. Jedním z důvodů, proč se někteří z nás rozhodnout pro vegetariánství, je zahnivání masa v trávicím traktu. V dnešní době totiž maso obsahuje i jedovaté látky (např. antibiotika), nehledě na to, že zvířata žijí ve stresujících podmínkách, což má velký vliv na kvalitu jejich masa. Navíc trávicí trakt člověka je mnohem delší než u masožravců, jednoduše řečeno, čím déle tělem maso putuje, tím víc jedovatých látek v nás zůstává. Částečným řešením by mohlo být bio maso. Částečným proto, že na rozdíl od zeleniny maso nemá žádnou vlákninu a i proto v těle hnije. S konzumací masa by se to tedy opravdu nemělo přehánět. Tak jako si ho naši předci dopřávali pouze ve sváteční dny či různé hodokvasy, popřípadě na zabijačce.
Několikrát jsem měla chuť pokus vzdát, málem jsem se kyselinou otrávila (následně tak mohla dopadnout i sousedovic kočka, která se zvědavě přišla podívat, co to provádím), navíc všechny pokusné kaše byly více než odporné. Menu číslo 4 s trochou nadsázky vypadalo jako zeleninová polévka. Maso se za těchto podmínek nezačalo rozkládat a stále byly vidět kousky (totéž platí i u bramborového salátu).
Menu č. 1 Vepřový řízek s bramborovým salátem + pivo 12o
Menu č. 2 Vepřový řízek s chlebem, okurkou, tatarskou omáčkou + Coca-cola
Menu č. 3 Vepřový řízek s hranolky, tatarskou omáčkou + Coca-cola
Menu č. 4 Přírodní kuřecí řízek, zeleninový salát, rýže + neperlivá voda
Kontrolní otázka pro stále ještě duchem přítomné: kdyby žaludek uměl mluvit, co by si asi objednal?
Huh, to je drsné.
To je opravdu geniální článek. Božské!!! Inovativní!!!! Geniální!!!! Jen nehodící se pro slabé žaludky a můj silný dávicí reflex
Dělenou stravu jsem zkoušela a bez dalšího jsem si udělala stejný náor, jako byl nahoře prezentován. Člověk se opravdu cítí lépe a může si uděla velmi dobré návyky, co se týče zeleniny a předsudků o kombinovatelnosti jídla. Zvířatkové a kytičkové dny za to stojí. Každý ať vyzkouší….třeba bude zmoudření fungovat všude
Muhehehehe… černá jídelní magie. Otrávené kočky, předžvýkané jídlo. A to si říká poradkyně pro výživu
Hezký je to, Týnko, moc pěkný, ještěže ty fotky jsou až dole, kdyby byly už na začátku, asi bych to nedočetla. Vzala jsem si z toho jedno významné poučení – musím být ráda, že můj žaludek neumí mluvit 
Máš můj nehynoucí obdiv, že jsi to dotáhla do konce.
Ad dieta dělená, podle mě je to také poloviční úspěch v tom, že dotyční jsou nuceni jíst pravidelně a tělo které jí pravidlně v rozumných dávkách, nemá potřebu uchovávat tuk. Také jsem zkusil držet tuto cca 8 let zpět, ze solidarity s mámou, aby v tom nebyla sama. Lépe se osvědčila tzv tukožroutská polévka, jedla se ke všemu, nakonec už jsem jen cítil spařené zelí, které bylo také v ní, tak žaludek zaprotestoval a nechtěl nic, spíš naopak.. Brr, zhubl jsem asi na 68 a pak jsem toho nechal, prostě jsem to nebyl já.
Asi každý má představu, že takhle nějak to v žaludku vypadá (ať zvedne ruku, kdo to aspoň jednou neviděl na vlastní oči
), ale ve skleničkách je to fascinující.
Z obecného shrnutí se mi daří plnit tak polovinu, včetně posledního bodu, takže mám na čem zapracovat…A kyselé a zásadité jídla jsem dosud vůbec neřešila, tak se pokusím na to podívat podrobněji, ale vypadá to, že sestavit jídelníček podle všech zásad bude hodně složitý rébus. Samotné vaření už bude hračka…
Děkuji všem za kladné ohlasy
ten článek mi „ležel v žaludku“ celkem slušnou dobu…
Ahoj, super článek, fakt!
ALe teda já pořád hledám inspiraci na nějaká „normmální“ bezmasá jídla. Chci maso omezit, fakt, ale nevím, co vařit…
Nepište mi cizrnu, jáhly, a kdovíco ještě, nevařím jen pro sebe. Když prohlížím různé vegetariánské stránky a recepty – prostě z toho bych žít nemohla. A dělat pořád jen šišky s mákem/strouhanou…
MMCH včera jsem vedla velmi obsáhlý rozhovor se zaměstnankyní maso-uzeniny GLobus. Prý dělají párky z masa – a prý pěkněho masa. Žádná soja, mouka, hovězí oči, vnitřnosti, krysy, a kdovíco ještě. Prý jim určité dny vozí maso, a oni to zpracovávají. Jiné dny zase vnitřnosti, a z těch zas dělají něco jiného. Takže by to ani míchat nemohli.
Stroje čistí pokaždé, když dělají jiný druh párků, klobás. A z podlahy by se tam dalo jíst.
S tou zaměstnankyní se znám – myslím že nelhala
Jo, a omlouvám se za totální OffTopic, ale chtěla jsem se s vámi podělit:)
noemmi a víš jistě, že ti „cizrna, jáhly a kdovíco ještě“ opravdu nechutná? nehledě na to, jaká je tvá představa bezmasé stravy? V jáhlích moc té bílkoviny asi není…Myslím, že bys byla překvapená širokou škálou chuťové nabídky dnes již na trhu běžně dostupných surovin pro přípravu pesré bezmasé stravy. Je to fajn nápad na další článek
je potřeba začít surovinu typu „kdovíco ještě“ bránit 
Nemyslím to rozhodně špatně – naopak chápu tě,….ta osvěta je tu malá, a naše maminky ani babičky nás k tomu též neměly možnost vést…
PS: vegetariánkou nejsem, ale je fajn nejíst maso každý den
Noemmi,
„Nepište mi cizrnu, jáhly, a kdovíco ještě, nevařím jen pro sebe. “ – myslela jsem si také, že pokud předložím doma kuskus, plněný lilek sojovým masem, cizrnový salát, žampionovou „čínu“, tofu na 30 způsobů, atd. že budu hnána bičem z kuchyně. Chyba!
Nemusí to být denodenně, ale rozumné střídání maso – nemaso je již povoleno
Já nejím maso denně, ale většinu týdne jo. No štve mě to…
Cizrna mi chutná, ale několikrá týdně? Navíc všechno musím vařit s tím, aby to druhý den ohřáté v mikrovlnce bylo chutné (nebo aby to bylo chutné neohřáté), a to celou řadu jídel vylučuje.
Ale článek bych uvítala, to jo.
Nemusí to nutně být jáhly a cizrna, ale houby, luštěniny, zelenina… Ono i záleží, jak děláš to maso. Když začneš s variantou kousek masa-kopec zeleniny, tak se pak snadno propracuješ k tomu, že maso se dá úplně vypustit. Já maso potřebuju tak jednou dvakrát do týdne, ale nepřijde mi, že bych bez něj neměla co vařit, nebo že by to byla ultravegetariánská nepoužitelná jídla. Dělám zeleninové polévky, omáčky se základem z rajčat, teď zrovna má dítě nejoblíbenější nočky (bramborové, tvarohové – manžel jenom bramborové) s kysanou smetanou a sýrem, těstoviny se smetanovýma omáčkama, kuskus, a suverénní favorit ve všech ročních obdobích, co tak jednou týdně bývá, je pečená zelenina v různých obměnách a vždy s nezbytnou kysanou smetanou bokem. Maso mi tyhle možnosti nedává, kuřecí můžu udělat na tisíc způsobů a pořád je to kuřecí, zelenina je strašně univerzální a tvárná. Na červené maso nemíváme chuť častěji než jednou za 14 dní (ani chlapi). Takže tak, omlouvám se za odbočku, noemmi dám ti na fórum do kategorie vaření téma bezmasá jídla, určitě se toho najde spousta:)
vlaďka má pravdu – ve finále zelenina, tofu, quinoa, kuskus, bulgur…mají tu schopnost, že do sebe dokáží natáhnout různé vůně a chutě…pak je to opravdu na 100 způsobů – hodně se dá inspirovat třeba arabskou kuchyní…no a zapomínáme na ryby!
to by jeden blil, velebnosti
Vladko za tema ve foru ti budu neskonale vděčná. Snad bude fungovat:)
Nočky jsou dobrý nápad. Pečená zelenina spíš tak na večeři, a spíš tak jen pro mě. M. by asi hledal klobásu (a hledal a hledal…)
Však mě kuřecí taky neuchvacuje…
Já jsem měla štěstí, že jsem nevyrostla na české typické kuchyni. Babička v Sýrii vařila bulgur s rýží, červenou čočkou, míchala ho s mletým masem, snad časem nabídnu recept i fotky…denně byli plněné cukety, lilky, zeleninové saláty, spousta ovoce, cizrna, boby, fazolové lusky, bamia, mangold, špenát. Občas pečené kuře nebo kousek hovězího(mleté) právě ve směsi s luštěninami..k tomu laban-domácí jogurt, chobz-chlebové placky…nikdy to nebylo jednotvárné. Spousta arabských rodin má víc jak tři děti, k tomu bydlí s prarodiči, maso je drahé, takže proto vznikají tyto úžasné kombinace. Znám hodně mužů, kteří když přijeli do ČR, tak nechápali naši obsesi v uzeninách a kilech masa:-) Jde o to nebát se…a že manželé vyžadují maso? Ale kdeže…jen musíme dostatečně sebevědomě a invenčně začít vařit jinak..ale pomalu, ne ze dne na den nahradit bůček tofu:-) A ono to půjde:-)
UmmZahra: očividně máme jiné manžele, ten můj vyrostl na špeku, klobásách a řízkách, zeleninou krmili slepice a prasata. Bojovat s tímhle je někdy jako s větrnými mlýny.. Cuketu a lilek prostě neochutná, pohanku jsem propašovala aspoň do polévky, s cizrnou to teprv budu zkoušet.
A ono to je i o jiném životní stylu, v arabských rodinách je vždy někdo doma, kdo uvaří a všechno nachystá…těžko můžu po někom chtít, když přijde kolem půlnoci domů, aby si vytáhl z lednice několik talířků a ohříval si je. A ani po mně nemůže nikdo nemůže chtít, abych po příchodu z práce v 22. h ty mističky chystala. Nemluvě o tom, že většina východních jídel, zvláště ty zeleninové, po ohřátí už moc nechutnají. Chtělo by to nějaké míňchodové menu, a jestli něco máš, tak ti budu vděčna, když to zveřejníš. Zatím u nás vyhrává italská kuchyně.
Danielo, mám doma stejného zarputilce – a zatím se teda přiznám, že to bohužel řeším dvěma jídly…takže tě naprosto chápu – nemáme to lehké a přesně jak říkáš, kompromisem je italská kuchyně.
Nechci Vám do toho kecat, ale děláte to (dle mě) blbě, jak Týna, tak Daniela. Když má někdo rád zeleninu pasírovanou přes prase, tak prostě zeleninu přes tofu je špatně. Chlapovi se špatně něco přikazuje, poslouchá jedině, když má trochu strach, znám od sebe. Tzn. od lékaže zvýšený krevní tlak, cholesterol atd to může mít vliv např.na potenci..sice to není úplně pravda, ale stačí jak to doktor řekne, tak cuketa a lilek.., které potenci určitě podporují, budou smět tyto výrobky do kuchyně. U mini-hesla „ty můj bejčku, vem si ještě lilečku“ předpokládám pozitivní výsledky..ne?
(nadnesené, ale je to tak)
Jiná věc je to, že večer prostě máme chuť na maso, nevím proč, ale většina mých kamarádů to tak má. Nebo to chce zkoušet něco jiného, sýrové fondue se salátem kde bude cuketa na kousky a tak..jen nikdy jako hlavní jídlo, na to si člověk nezvykne okamžitě a bude to brát jako útok na svou osobu.
Danielo: Pravda, manželé po příchodu z práce se sejdou v jednom domě, kde ostatní ženy navařili-potom společný oběd nebo večeře a každý jde potom domů. Btw. manžela nemám:-) Zkusím najít něco, co se dá připravit a je to dobrý i ohřáty…
Kubo, opravdu to dělám hodně opatrně a hodně pomalu, jinak riskuji odsunutí talíře a následně návštěvu hospody, kde si dá uzené koleno nebo klobásu a zapije pivem. To už mi přijde lepší domácí řízek s dvojitou porcí zeleniny, ze které už sní téměř polovinu. A opravdu nehodlám hledat jeho lékaře a žádat ho o nějaké doporučení ohledem potence
UmmZahra: budu ráda a určitě odzkouším, nebráním se ničemu novému
Daniela: souhlas!!!!! s velkým S…Kubo, myslíš to dobře a správně!
UmmZahra: hoď na fórum ten dhál, to bylo výborný a dobrý teplý, ohřátý i studený
Já už pak ten poměr koření podruhé netrefila, ale udělám nějaký záznam našich obscénně delikátních rozhovorů na téma lilek, cuketa, fazolky, boby a spol, ať neslintám sama 
Víš, že jsem na ten dhál dnes myslela:-) A ještě zjednodušené parátý..mňam:-) Sepíšu to a dám to k dispozici, inshallah…