Co tak lidé asi dřív pili? Ponořil jsem se do systému Kramerius Národní knihovny v Praze a začal jsem ochutnávat.

Začnu tvrdě. Na stolech ani dřív nechyběly destiláty. Výstižné spojení spisovatele Haška „rum, kontušovka, čert, jeřabinka, ořechovka, višňovka a vanilková“ to řekne za mne.

Pilo se také podmáslí a smetana. Nová česká kuchařka spisovatelky Hansgirgové popisuje čaj, punč, grog, šodó s citronem (v receptech), limonádu. „Císařský čaj poskytuje nejlepší nápoj. Co do chuti zaujímá druhé místo perlový a potom následuje pekový čaj. Ostatní druhy nejsou již takové dobroty, jaké svrchu dotčení druhové.“ Podávání čaje se v té době doporučuje s trochou zpěněné nepřevařené dobré smetany v nádobkách a také dobrým rumem v lahvičkách. Včetně preclíků a sardelových žemliček. Neuvěřitelné, jak jsme všichni na tyto staré návyky zapomněli.

Recept na limonádu začínal textem: „Otři kůru z jednoho citronu na čtvrtlibře cukru, roztluč jej a dej ho do čisté nádoby.“ Nechyběla ani čokoláda jako nápoj. Zato medovina (věděli jste, že si podle původního postupu dívky řídkým medem vyplachovaly svá ústa, aby se do medu dostaly kvasinky?) byla v 18 a 19 století v recesi, i odborníci se přou, zda to bylo důsledkem nedostatku medu a tím nárůstu ceny medu jako vstupní suroviny, nebo jedním z důvodů byla i její kolísavá kvalita daná technologickou náročností výroby - u piva nebo vína tomu tak není. To vedlo zřejmě k rostoucí poptávce po sladkých vínech, protože jeho výroba byla i ekonomicky méně náročná.

Co mne však osobně zarazilo je velký podíl poměrně exotických surovin, například pomerančů a citronů jakožto hlavních přísad nápojů u městských stolů. Míry žejdlík, korbel nebo máz nebyly zcela sjednoceny. Máz piva v Bavorsku měl litr piva, stejně jako moravský. Český 1,4 litru. A proč se vlastně pivo tolik rozšířilo? V 19 století byla odrůda vína ve velkém rozsahu napadena malou mšicí, která poškozovala sáním přímo kořeny vinné révy, napadené keře umíraly. Vznikalo mnoho pivovarů, došlo ke sjednocení postupu. Sládek František Ondřej Poupě v Brně založil pivovarnickou školu. Číslo 562 pivovarů kolem roku 1900 v Čechách je i dnes pro mne ohromující. Počet palíren jsem nenašel - proč asi? Pálí se od úsvitu věků, jen technologie se postupně zlepšují.

Co se tedy podávalo za nápoje na staročeském stole? Jasno v tom nemám, jen jedním jsem si jist: naši prapředci byli strašně mlsní. A pili všechno, co teklo. Nemáte chuť si (některé) jejich recepty a zvyky zopakovat?

Zdroje: Wikipedia, NK Praha