Do Kolkovny bez okolků
Staročeskou kuchyni nabízí v slušná řádka hospod a restaurací po celé republice. Patří mezi ně pražské restaurace společnosti Kolkovna Group. Jde o stylové pivnice inspirované úspěšným obdobím Plzeňského pivovaru 20. a 30. let 20. století.
V Kolkovně se budou obzvláště dobře cítit ti, kdo si nepotrpí na okázalost. Interiér zdobí dobové fotografie, reklamní cedule, historické náčiní používané při výrobě piva a další artefakty ilustrující bohatou tradici Plzeňského Prazdroje a vaření piva.
Doménou podniku je samozřejmě zlatý ležák Pilsner Urquell, ale na své si přijdou i vyznavači vína. Líbí se mi, že majitelé se snažili sestavit nápojový lístek s převahou vín českých a nabídka je více než uspokojivá – Valtice, Tanzberg, František Mádl, Michlovský…tato vinařství jsou již známá téměř všem. Jídelní lístek obsahuje jak pokrmy české kuchyně, tak i té mezinárodní. Zdá se, že dnes to už ani jinak nejde. Vybrat si tedy můžete od tradiční pečené kachny s červeným a bílým zelím až po zapečené penne. Naštěstí česká kuchyně převažuje, chybět samozřejmě nemůže ani kultovní smažený sýr. Naše volba padla na „Slepici v polévce“ (Silná slepičí polévka se zeleninou a domácími nudlemi v babiččině misce) – vývar byl bez chyby – nebyla cítit žádná chemie a v opravdu moc pěkné „chalupářské“ misce plaval kus slepičího masa, spolu s kostičkami zeleniny a nudlemi, které mi ale jako domácí nepřišly. Celé to vonělo a chutnalo jako polívčička od babičky, kterou nám jako dětem v zimě vařila proti nachlazení a o několik let později po ránu na „zotavení.“ Jednou z dalších objednaných položek byl Řecký salát. Musím říci, že ač byl trochu dražší, byl opravdu vynikající. Zřejmě je salát myšlen jako hlavní jídlo, dámám by takto určitě stačil. Vyšší cena je dána čerstvostí surovin a opravdu štědrou dávkou skvělého kozího sýra. Odolat jsme nemohli ani Bramborám na loupačku (podávané s pažitkovým tvarohem, jarní cibulkou a zákysem).

Kdy naposled jste toto jídlo viděli v nabídce restaurace? A přitom je to tak jednoduše krásné…vlastně nad vámi kuchař i majitel hospody vyzrají – suroviny více než levné a práce žádná…Jen je potřeba vymyslet, jak tento pokrm podávat a to Kolkovna zvládla na jedničku. Co bych ale kuchaři vytkla je, že brambory lehce převařil….což je u tohoto jídla neomluvitelné. Menu zakončil Plzeňský guláš (guláš z hovězího masa na plzeňský způsob, houskové knedlíky a bramboráčky). Guláš z Plzně neznám – toto byl ovšem gulášek jak se patří – pro některé možná poněkud více pikantní (použity byly chilli papričky). Maso se v hutné omáčce přímo rozpadalo a chuť kazili jen přesolené bramboráčky. Ono vůbec - spojení houskový knedlík a bramborák je nezvyklé, ale tak to asi v Plzni podávají?!
Do Kolkovny si zajděte s partičkou na dobré pivo a českou kuchyni. Jen si připravte více peněz – sice jde o místo hospodské, ale 4. cenovou nehledejte! Příjemně si zde posedíte i po romantické procházce Prahou s drahou polovičkou, každý si zde najde to své. Otázkou zůstává, zda sem vzít i zahraniční návštěvu, aby mohla ochutnat „tu našu českou.“ Pravděpodobně tím nic nezkazíte!


Debata o Plzeňském guláši by zabrala zřejmě mnoho času i místa, stejně tak i debata o přílohách k němu.
A ty brambory -nevím jak bych to řekl , ale než se člověk naděje jsou převařené,to se prostě stane.
Zahranicni navstevu jednoznacne. Ono v Praze podniku, kde je kvalitni ceske jidlo, vyborne pivo a kde berou karty, tolik neni. Kdyz pripocteme vicejazycny jidelni listek a obsluhu znalou ciziho jazyka, mame vybrano. Pokud jde o cenu, lze zvolit Olympii na nabrezi, kde je stejna kvalita za nizsi cenu.