Každý z nás občas zatouží být hýčkán. Užít si den nebo večer bez starostí, v luxusu, prostě jako panovník. Pan Karel Krčmář se svým projektem VIP menu nabízel Pražanům možnost vychutnat si návštěvy v restauracích naplno. Znělo to lákavě a zdálo se to jednoduché.

Za 2.400 Kč jste si mohli od pořadatele zakoupit Gourmet pas, neboli soubor poukázek. Umožnit vám měl apartní vstup do pěti vybraných restaurací (v posledním konaném druhém kole se jednalo o podniky Červená Tabulka, Golf Hostivař, Salut, U Básníka pánve a Zahrada v Opeře). Za jednu poukázku (v přepočtu vychází na 480 Kč) jste si mohli v restauraci vychutnat degustační menu v hodnotě 600 Kč a radovat se tak z dvacetiprocentní slevy oproti ceně, kterou zaplatí obyčejný smrtelník bez příslušného gurmetího pasu. Nutno podotknout, že Gourmet pasy bylo možné v posledním kole, na rozdíl od prvého, zakoupit i přímo na místě v každém podniku, ovšem bez cenového zvýhodnění.

Konzument měl po gastronomickém zážitku následně výsadu navštívený podnik ohodnotit. Systém hodnocení najdete na stránkách www.vipmenu.cz. Zajímavé jsou spíš samotné počty arbitrů. Ptala jsem se přímo Karla Krčmáře. Podle jeho vyjádření se akce zúčastnilo 30 respondentů v prvním a 15 v druhém kole. Zklamání? Ano! „Vzhledem ke kvalitě soutěžících restaurací i jejich VIP menu je to pro mě nepochopitelné,“ dodává organizátor.

Výhercem prvního kola se stala řecká restaurace Kavala. Ve výsledném hodnocení získala 97 % hlasů. Studovala jsem na vysoké škole statistiku (ačkoli uznávám, že jen chvilku), ale rozdíl mezi prvním a druhým adeptem (Fluidum restaurant – 94 %) mi přijde při malém počtu respondentů opravdu bídný. Škoda. Ostatní výsledky jsou zveřejněné na stránce http://www.vipmenu.cz/cs/seznam-jednotlivych-kol/kolo-1/, chybí však podrobnější charakteristiky. Kolo následující nese ze statistického hlediska ještě nižší vypovídací hodnotu. Kraluje Zahrada v Opeře s 93 %, následuje Golf Hostivař (92,4%). Další pořadí pro zvědavé – http://www.vipmenu.cz/cs/seznam-jednotlivych-kol/kolo-2/. Absolovent kurzu nazvaného kvantitativní metody zapláče nad výsledkem.

Docela mě zajímalo, jak se na akci dívaly restaurace samotné. Tázala jsem se jich elektronicky, neboť přiznávám, že v žádném podniku jsem hodnotit osobně nebyla (ač jsem doufala, že to napravím inkognito v budoucnu). Zkušenosti majitelů či provozovatelů jsou, i přes minimum zájemců, v úvodu veskrze příznivé. Spokojenost je poměrně vysoká - oceňují myšlenku a účast v soutěži berou jako možnost zlepšení vlastní nabídky. „Nicméně nezájem ze strany gourmetů o jejich skvělá menu je samozřejmě netěšila,“ dodává Karel Krčmář. Málem jeden palec nahoru. Málem.

Jaký vůbec měla soutěž smysl?

• Restaurace dostaly další příležitost ke zviditelnění. Každá měla své specifické menu, nabízela často rozdílný počet chodů, různé typy kuchyně, trošku podle hesla „každý pes, jiná ves“. Nicméně cílem projektu bylo přibližovat dobrou gastronomii co nejširšímu okruhu přátel dobrého jídla a pití, snaha byla.
• Vše probíhalo jen v Praze. Není to škoda? „O rozšíření mimo Prahu zatím neuvažujeme. Možná koncept přeneseme do jiné země, ale v ČR mimo Prahu zatím nejsou města, kde by bylo minimálně 20 dobrých restaurací - a obávám se, že ani okruh zájemců o Gourmet pasy by nebyl příliš velký.“
• Nadstandardní servis – obsluha o hodnotícím ví, zařídí se podle toho. Je jen v zájmu číšníka usmívat se, být pozorný, nezanedbat žádnou maličkost. Vždyť tenhle host je ten, kdo na něj napíše „posudek“! 

Druhé kolo skončilo 30. června 2008. Po jeho ukončení jsem se opět zeptala Karla Krčmáře na dojmy. Nejvíce překvapivé asi bylo, když jsem se dozvěděla, že zatím vůbec nemá jasno o pokračování soutěže. Podle současného stavu webu to navíc vypadá, že projekt VIP menu prozatím podřimuje někde v koutku.

Přepadá mě trošku zklamání nad krachem zajímavě vymyšleného konceptu. Zřejmě jsem ho od počátku vnímala spíše skepticky, nicméně takový nezájem bylo skutečně obtížné předpokládat. Čím to? Navštívili jste některou z hodnocených restaurací? Pochlubte se! Přesvědčíte mě, že VIP menu nemělo být jen pro krále, ale i pro venkovské holky?