Do sídla společnosti La Bohème Café jsme byli pozváni, abychom ochutnali to, čeho se nám v českých kavárnách dostane jen zřídka – kvalitní, dobře upraženou, čerstvě namletou a správně připravenou kávu. Abychom – doslova – přičichli ke kávovému umění a obohatili svou gastronomickou fantazii o nové vůně a chutě. Oba Jaroslavové, kteří se nás zde ujali, jsou o kouzlu dobré kávy natolik přesvědčeni, že věří na účinky její systematické propagace i na naprosté kávové analfabety (rozuměj nás všechny, kteří svůj kávový život začali turkem ze standardní směsi, v práci si dělají kávu instantní, a za vrchol kávového zážitku považují unifikované italské presso se smetanou).

Ten červený domeček na kraji Kunratic je zvenčí nápadný svou barvou a vevnitř krásnou vůní – je totiž skrznaskrz kávový. Kávová zrna urazí od některé ze světových plantáží do našeho šálku časově i geograficky dlouhou cestu – v La Bohème Café se odehrává její podstatná část. Probíhá zde metamorfóza zelených kávových bobů, koupených přímo od pěstitelů a farmářů, do perfektně upražených zrnek, která odtud putují rovnou do hotelů, kaváren i domácích kávovarů. A všichni, kdo na této proměně pracují, se snaží to těm mnoha lidem, kterým káva prošla rukama před nimi během pěstování, sklizně, třídění, mytí a přepravy, nepokazit.

Kávu z různých světových plantáží jsme nejprve okukovali, osahávali, očichávali („něco živočišného“, stojí v mých poznámkách ke vzorku ze Sumatry) a také degustovali s cílem identifikovat ve skupině tří vzorků jednu kukačku, vzorek odlišný od zbylých dvou (říká se tomu cupping a je to jedna z disciplín na soutěžích kávoznalců). Víte, že v kávě lze rozeznat 2400 chutí, mnohem více než ve víně? Můžete v ní citit oříšky, jasmín, různé druhy ovoce, mandle, ale taky brambory, čokoládu, med, dřevo, nebo, v obzvlášť politováníhodném případě, spálenou gumu. Trénovaní znalci dokáží při degustaci rozlišit oblast, z níž káva pochází, stejně tak konkrétní plantáž, nebo dobu, která uplynula od pražení (pro nás je výzva i to, nějak popsat naše čichové a chuťové vjemy).

Po úvodní lekci jsme sestoupali do suterénu domu, kde se konala ukázka procesu, během nějž zelené kávové boby praskají, zdvojnásobují velikost a mění svoji barvu, chuť a vůni – pražení. Je to hotová věda, neboť dobře upraženou kávu od kávy zkažené dělí doslova vteřiny (proto jsou pražičky opatřeny stopkami a mají ruční ovládání). Každá odrůda se praží jinak, doba pražení se liší také podle toho, jak se bude káva později připravovat. A protože v La Bohème Café svou kávu znají, mohou jí poskytnout tu nejlepší péči na míru. Káva se zde praží vždy na objednávku, ve své nejlepší formě je asi dva týdny po upražení.

Další část proměny – umletí kávových zrn na správnou hrubost, kterou preso vyžaduje, má své místo výhradně tam, kde se káva podává. V LBC jsou smutní ze zákazníků, kteří si objednávají už namletou kávu (a nedají si to vymluvit), z kaváren, které si ráno namelou dávku na celý den, a ze všech, kdo investují do mašinky na espresso i do kvalitní kávy, a nekoupí si přitom mlýnek.

Správná příprava espressa se řídí touto rovnicí: 7 gramů kávy + 9 barů + 25 – 30 sec + 96 ° C = 30 ml espressa. Ale i zde – a to už nás ani nepřekvapuje – platí, že co káva, to jiný přístup. Na teplotu jsou různé kávy různě citlivé a i rozdíl půl stupně Celsia vytvoří chuťovou diferenci, kterou odborníci dovedou v chuti kávy zaznamenat. Ať už si objednáte jednu ze směsí na espreso, připravenou ze 100 % arabiky, nebo kávu jednodruhovou, dostanete k ní i doporučení ohledně její přípravy.
Takhle rozmazlovaná káva, připravená v jedné z krásných a drahých mašinek, kterými LBC disponuje, prostě musí chutnat skvěle. Kochat se můžete už její přípravou (sledovat crčící kávu seříznutou pákou na espreso je pro milovníky kávy velkým zdrojem rozkoše), vzhledem – má krásnou tygrovanou cremu, která drží a drží, a chutí, která je sametové a má příjemné dozvuky. Připravená jako cappucino, tedy s tou správnou hutnou, sametovou mikropěnou (mléko co cappucina snese max 70 stupňů, což hlídá zkušená baristova ruka, případně teploměr přilepený na konvičce), je velmi jemná. Na dekoraci bublinkové pěny srdíčky a sluníčky ze skořice zapomeňte – zde dostanete do nahřátého tlustostěnného šálku cappucino dekorované ukázkovou rosettou.

Dokonale zkávovaní a plni dojmů (někteří navíc roztřeseni díky absolvované kofeinové dávce) asi všichni přemýšlíme o tom, proč se za takovou kávou musí jezdit do Kunratic, a nemůžeme ji dostat v každé lepší kavárně. Pokud byste chtěli získat argumenty pro úspěšný nátlak na svého kavárníka nebo baristu, do LBC se můžete vydat stejně jako my. Kávové degustace jsou otevřeny všem. Jenom to nescafé ani lungo už vám potom, co se o kávě dozvíte, co z ní uvidíte a ochutnáte, nikdy nebude stačit.

Tak vám tedy, milí Jardové, pěkně děkujeme.