Když něco milujete, zároveň to také nenávidíte. Možná o tom nevíte a nenávist se zatím jen skrývá kdesi v temném a zastrčeném zákoutí vaší duše, možná o ní naopak dobře víte a necháte ji občas se projevit a zaskotačit si s vámi na tomto světě; anebo je vám to dost možná úplně fuk. Mně to ale fuk není, a proto už hezky dlouho chovám k bramborám dvojaký vztah. Miluju je v jakékoli podobě – vařené, pečené, smažené jako bramborák, schované v knedlíkovém těstě, tajně po nocích toužím po domácích bramborových lupíncích. Ale zhluboka nenávidím jejich slupku, která dost často musí před vařením pryč. Čím víc lidí se mi sejde u stolu a čím větší bramborová vášeň se má rozvonět v mé kuchyni, tím víc škrábání brambor proklínám.

Stejně jako je láska sestrou nenávisti, tak je lenost je metlou pokroku. Práci si usnadňuji, kde to jde. Potřebuji bramborovou přílohu pro velký stůl? Fajn, budou pečené brambory, nemusí se předem loupat. Zachtělo se hladovým krkům bramborové kaše? Uvařím brambory se slupkou a pak jim dopřeju průchod lisem na brambory – žlutý poklad vyklouzne, ale slupka se zachytí. Bramborové chipsy? Krájím je obzvlášť natenko, slupky si po usmažení nikdo ani nevšimne.

Nejnovější fintu mě ale naučila kuchařka pur.kochen.at (ani se nesnažte hledat ji pod doménou kochen.at), nejčerstvější přírůstek mé kuchyňské knihovny. Pokud někdo chytil současné trendy v domácím vaření za pačesy, učesal je a srovnal do latě, abyste si je mohli v klidu prohlédnout, pak je to právě autorka téhle knížky, paní Elisabeth Ruckser. Moderně pojatým fotkám neodoláte, receptům už vůbec ne, zkušeně pokýváte hlavou nad respektováním sezónních surovin, které se nese celou knížkou, a s přivřením oka laskavě přehlédnete, že se vlastně jedná o propagaci ekologického zemědělství.

Kuchařská finta z téhle knížky je voňavá jako rozmarýn, sytá jak jen brambory umí být a chutná, protože ji doprovází špek a sýr. Brambory, předem uvařené ve slupce a ještě teplé, prostě zabalíte do plátků dobré slaniny. Aby tahle úprava měla své kouzlo, předtím ještě brambory naříznete a do útrob jim zasunete kousek sýra. Tím pádem ještě vše musíte spíchnout snítkou rozmarýnu, který všechno udrží pohromadě. Jak moc šťastná je tahle volba vám bude jasné už po páté minutě zapékací.

Pro 4 osoby jako příloha

• 12 menších brambor, salátových
• 12 plátků slaniny
• kousek sýra (recept doporučuje Bergkäse, ale klidně volte jakýkoli jiný, zhruba půl roku zrající sýr, který nemá zcela dominantní chuť)
• pár snítek rozmarýnu (na konci jim zešikma seřízněte stonek do špičky)

1. Brambory důkladně umyjte a následně uvařte v osolené vodě doměkka. Trvá to zhruba 25 minut, snadno poznáte vpíchnutím ostrého nože do brambory – musí jí projet jako voskem. Slijte a nechte 10 minut nepřikryté odpařit a trochu zchladnout.

2. Troubu předehřejte na 180 stupňů. Ze sýru odkrojte tenké, sotva jako dětská dlaň velké plátky. Každou bramboru podélně nařízněte zhruba do dvou třetin, zasuňte do ní sýr, obalte plátkem slaniny a napříč propíchněte krátkou větvičkou rozmarýnu, aby všechno drželo pohromadě.

3. Zkrášlené brambory naskládejte do pekáčku (nemusíte jej vymazávat, slanina pustí dost tuku) a vložte do trouby. Zapékejte asi 15 minut, až se sýr začne rozpouštět a slanina zezlátne.

Škoda, že necítíte, jak náramně to tu voní. S požadavkem na příslušné rozšíření funkcí vašeho internetového prohlížeče se laskavě obraťte na svého vývojáře.

Jen by mě ještě zajímalo, jestli mě teď budete spíš nenávidět, nebo proklínat…