Vánoce s Bistrem
Kdybyste si měli vybrat jen jeden druh cukroví, které letos bude na vašem vánočním stole, které by to bylo? Stejnou otázku jsem položila i redaktorkám Bistra Florentyna a odpovědí jsem byla překvapena. Od maniaků, kteří jídlo nejen jí, ale také milují a dokáží o něm konverzovat celé hodiny, jsem čekala něco neobvyklého. Šokantní modernosti. Lanýže, čokoládové pěny s chilli nebo alespoň něco cizokrajného, třeba francouzské vánoční polínko či italský pannetone.
Ale ne. Nic takového. Cukroví, které si o Vánocích nedokáží odepřít, je většinou to nejtradičnější z tradičních, prověřené lety a často několika generacemi. Z jejich odpovědí na mě dýchly Vánoce a nostalgie, načež jsem dostala chuť vyzkoušet (nejlépe ihned) to, co mají tak rády. Přečtěte si je a hlavně – zkuste si podle nich něco dobrého upéct. Možná, že za rok odpovíte na mou úvodní otázku úplně jinak…
Týniny vánoční perníčky
Neznám nikoho, kdo by je neměl rád. Jsou voňavé, slaďoučké a vhodné i jako dekorace. Skořice, badyán, anýz…tyhle vůně prostě k Vánocům neodmyslitelně patří. Několik let jsem zkoušela různé recepty, než jsem našla ten pravý. Kdo má totiž náladu připravovat perníčky už na podzim, aby měly čas pěkně se do Vánoc rozležet? Kdepak, já si radši uvařím domácí svařené víno, pustím vánoční koledy, zapálím Františka a perníčky mám vláčné hned.
Pokud se děsíte uvedeného množství, zredukujte si jej dle potřeby. Já každý rok napeču několik plechů – perníčků mám pak dostatek i na zdobení stromku příp. jako vánoční dárky pro kolegy v práci.
Suroviny:
5 vajec
350g cukru krupice
1 vanilkový cukr
1 máslo (250g)
10 lžic teplého medu
Všechny tyto ingredience šleháme v robotu asi 10min, pak změníme metlu za hnětač a přidáme:
1kg hladké mouky
2 lžičky sody
citronová kůra
1 lžíce perníkového koření (anýz, badyán, skořice, nové koření, hřebíček)
2 lžičky prášku do perníku
cca 2 lžíce kakaa (podle toho jakou chceme mít barvu perníčků
Zpracujeme v hnětači a necháme minimálně 1 den a maximálně 1 týden uležet zabalené v potravinářské folii v chladničce.
Pak už jen vyvalujeme plát asi 0,5cm vysoký, ze kterého vykrajujeme perníčky. Ty před pečením potíráme vodou, aby naběhly do výšky a nerozpekly se do šířky.
Každý plech pečeme asi 5 minut při 180 stupních. Ihned po upečení je potíráme rozšlehaným vejcem (bez pěny) pro vyšší lesk.
Pudinkové cukroví Luciančiny maminky
Potřebujete
na těsto:
600g hladké mouky,
250g moučkového cukru (prosátého)
1 prášek do pečiva
3 balíčky vanilkového pudinku, standardně má jeden cca 42g
375g másla (1 a pul kostky)
3 vejce
na slepování:
rybízová či jiná hustá jemně kyselá marmeláda
Na těsto smíchejte prosátou mouku, cukr, prášek do pečiva, pudinky. Přidejte změklé máslo a vajíčka. Rukama vypracujte vláčné těsto (prstýnky doporučuji předem sundat
Těsto zabalte do folie nebo igelitového sáčku a nechte v lednici minimálně 2 hodiny, nejlépe však přes noc, odpočinout. Potom ho vyválejte na pomoučněném vále na cca 3 mm tlustou placku a vykrajujte tvary dle vlastní volby. Nejlepší je do poloviny z nich udělat kolečkem ve středu otvor. Cukroví pečte v troubě vyhřáté na 180 stupňů asi 8-10 minut. Jeho nejvyšší čas poznáte podobně jako u lineckého tak, že začne růžovět. Až vychladne, slepujte dvojice marmeládou.
Výborné je odleželé!
Pařížské tyčinky, jak je peče Vlaďka
Nechápu, proč je naše nejoblíbenější cukroví zrovna tohle, když přesně vím, jak má vypadat, jak vždycky vypadalo, když ho dělala babička, a jak nikdy nevypadá, když ho dělám já. Zničila jsem na něm už dva mlýnky na kávu a pořád ne a ne se přesvědčit, že mlýnek na kávu není totéž, co mlýnek na ořechy. Tloukla jsem ořechy v hmoždíři, roztloukala paličkou, ale rozum jsem nedostala a mlýnek na ořechy si nepořídila. A to je teprve začátek. Tvar je až to poslední, co by mě zajímalo, zatím je nepodstatný. Zato konzistence těsta, teplota trouby a doba pečení jsou zásadní. Než se proexperimentuju k definitivní podobě, ještě to pár let potrvá. Zato vám můžu říct, co všechno je špatně na té letošní a vy mi to napřesrok připomenete
Suroviny:
3 bílky
280g cukru
280g mletých ořechů
1. Ušlehejte sníh z bílků a cukru. To by ještě šlo, když pomineme fakt, že sníh z bílků a cukru se dá ušlehat na různou hustotu. Dejme tomu, že tady na tom až tak nesejde.
2. Třetinu sněhu odložte, do zbytku vmíchejte ořechy.
3. Těsto (cože? zatím to je tuhý ořechový sníh, dá se docela dobře roztírat) vyválejte (tak tohle opravdu nejde. Příště zkusím ušlehat jen jeden bílek s částí cukru a ten zbytek spojit v těsto bez šlehání) na pocukrovaném vále a potřete zbytkem sněhu. V mém případě těsto rozetřete na pečicím papírem vyložený plech.
4. Nožem namočeným v horké vodě nařežte na tyčinky a přeneste je na plech. Nožem naznačte v hmotě zářezy, při pečení se zaručeně zase spojí.
5. Pečte v troubě rozehřáté na 120˚C, dokud mírně nezrůžoví. A dokud se dobrovolně nenechá odlepit od papíru. Dle loňských zkušeností je sníh nahoře už dávno růžový a spodek není dost vysušený, takže se celá ta nádhera rozpadne. Letos peču dvě hodiny a už to jakž takž jde.
A proč je vůbec peču, když to neumím? Protože to nejsou ani suché sušenky, ani máslovým krémem nacpané suché sušenky. Protože bílky svou rozplývavou lehkostí umí pozvednout i těžké ořechy, které po zbytek roku ve spíži mít nemusím. Protože je máme rádi, protože adrenalin k vánočnímu pečení patří a v neposlední řadě pro tu čistou demoliční radost, když upečený plát těsta lámu na čtverečky, trojúhelníčky, tvary a patvary. Žádný z nich zaručeně není tyčinka. A ani jeden z nich zaručeně nezbude.
Markýzino linecké cukroví
Kdybych měla péct jenom jediný druh cukroví, je to právě linecké. To nejobyčejnější, mnohými opovrhované, a některými pekárnami degradované na celoročně prodávané dvě tvrdé placky čehosi, slepené něčím tak zářivě červeným, že upadáte v podezření, že se jedná o filmovou rekvizitu a ne něco k jídlu. Nevyužívám variability lineckého těsta a tohle cukroví miluju v jeho nejobyčejnější podobě – tedy jako světlé kytičky či srdíčka s kulatým okýnkem prozrazujícím marmeládovou náplň. Univerzální a klasické k Vánocům, svatbě i narozeninám.
Potřebujete:
210 g hladké mouky
140 g tuku na pečení (toho nejlepšího, jaký si můžeme dovolit)
70 g moučkového cukru
2 žloutky
špetku citronové kůry
dobrou marmeládu (nejlépe pikantní domácí rybízovou)
vanilkový a moučkový cukr na obalení
Všechny ingredience (pochopitelně kromě marmelády a cukru na obalení) nasypeme na vál a rukama zpracujeme ve vláčné těsto (ideální je učinit to den nebo alespoň hodinu před pečením a bochánek těsta nechat odpočinout v lednici). To vyválíme na placky asi 2 mm silné, z nichž vykrajujeme vždy dvojici tvarů – jeden plný a jeden s otvorem (kolečkem, srdíčkem, kytičkou) uprostřed. Pečeme troubě vyhřáté na nižší sušenkovou teplotu – což je asi 170 stupňů, dokud těsto lehce nezrůžoví. Po vychladnutí spojujeme marmeládou a spojené obalíme ve směsi moučkového a vanilkového cukru v poměru 1:1. Každý kousek oklepeme, aby na něm ulpělo tak akorát cukrového poprašku.
Florentýniny kokosky
V té nejjednodušší podobě jim stačí několik bílků, cukr a kokos. V té nejluxusnější jim můžete poskytnout základnu z lineckého kolečka, marmelády a máslového krému, a to vše ještě namočit do dobré čokolády. Z několikaminutové záležitosti se tak rázem přesunete do třídenního projektu, jehož promyšlenost je stejně tak rafinovaně dokonalá, jako chuť hotového zázraku.
Když se vám kokosky povedou, budou uvnitř sněhově bílé, jemné a vláčné, zatímco na povrchu křupavé a lehce zezlátlé. Tohle je cukroví mého dětství, oblíbené kvůli lehké chuti a přebytku žloutků od pečení. Ty pak totiž logicky přišly do toho nejlepšího cukroví pod sluncem – babiččina žloutkového.
Na 2-3 plechy kokosek:
3 bílky
180 g moučkového cukru
180 g strouhaného kokosu (pokud je příliš vysušený a nekvalitní, může se stát, že ho budete potřebovat méně)
1. Z bílků ušlehejte sníh. Misku se sněhem postavte do vodní lázně nad páru a postupně zašlehejte metličkou cukr. Dál pokračujte ve šlehání nad párou, až hmotu v podstatě uvaříte – musí být pro prst dost horká. Odstavte a nechte postupně zchladnout, velmi často přitom prošlehejte.
2. Do vařeného vychladlého sněhu jemně zašlehejte kokos (nesmí ho být příliš, aby se hmota začala drolit a byla příliš hrubá a suchá, tak jak to umí zařídit špatný kokos).
3. Troubu předehřejte na 140 stupňů a plechy vyložte papírem na pečení. Lžičkou vykrajujte malé hromádky a ty rovnejte v řadách na plech. Ve vyhřáté troubě pak pečte 15-20 minut do jemného zrůžovění.
4. Vychladlé kokosky nechte pár dní rozležet, cosi se na nich změní k lepšímu.
Vybrali jste si? Nebo dáte přednost svému receptu na nejlepší cukroví na světě? Které to je?
Na lineckém si pochutnám nejvíc. Ale jen na tom domácím. Dělám ho stejně jako Markýza a vždycky mi příjde, že to moje je to nej a nej a nejlepší cukroví
Letos jsem těsto vylepšila o zrníčka z čtvrtiny vanilkového lusku a myslím, že to byl rozhodně krok tím správným směrem
Já je loni vylepšila pomerančovou kůrou, protože zrovna nebyl po ruce citron. A taky si myslím, že to byl krok správným směrem
A samozřejmě linecké taky dělám systémem 1-2-3, protože jak jinak, že? 
Vladi, možná by ses divila, kolik těch „jak jinak“ receptů na linecké existuje a kolik lidí na ně nedá dopustit.
Ačkoli ty, jak tě znám, se vůbec divit nebudeš, protože už to dávno víš. Tak proč to sem píšu?
No jo, ale když se nezachová poměr, tak už jsme u jiného cukroví, ne?
Asi ne. Kolik různých receptů na totéž… Když tam dám pomeranč místo citronu, taky doufám, že to je ještě linecké. Aneb, jak už tu někde jinde řekl někdo jiný, die Grenze ist nicht scharf
Jinak si myslím, že bych se asi přece jenom divila, kolik různých variant existuje
já musím mít určitě mamčinu vánočku…..stejně jako na Velikonoce mazance
Mně se hrozně líbí ta pudinková autíčka!
A už je to tady! Šárka dělá to pravé linecké linecké úplně jinak
http://www.gurmanka.cz/?p=70
Vánočka a mazance být musí. To rozhodně. Já je jen nepočítám mezi cukroví. Ale vím, co budu dělat 23.12. večer 
Třeba se mi zase rozjede 
Pudinková autíčka se mi taky líbí. Budu je následovat s pudinkovými mašinkami a tučňáky
Damy,
ja vam obema snad zaslu specialni kamion osobaku
Téda,
autíčka mě taky dostala a linecké peču, ale moc je nemusím, zato děti ano.
Kdybych měla mluvit jen a jen za sebe – tak vanilkové rohlíčky podle pardubické nevlastní pratchýně;))) Nebo prababičky? Jejda, ta by mě hnala, kdyby mě tu četla!! Ale od té doby, co je dělám podle jejího receptu, neznám lepší;)
O víkendu se teda chystám na čokolanýže, plánuju je mj. i dávat jako dárek, tak jsem zvědavá (ty podle Flo vánoční kuchařky, tak doufám, že budem mlaskat a podarovaní též;) )
Přeju vám všem krásná adventní čas:)
Když tradičně, tak vanilkové rohlíčky! Konečně je někdo vzpomněl (než jsem to dopsala!). Nevím sice, zda jsou úplně nejlepší, ale rozhodně nepominutelné, aspoň v mé představě Vánoc. Taky jse do nich letos šoupla pravou vanilku, jak se proleží.
A nikdo nevzpomněl na pracny, ty ale mají tolik variant, že těžko něco vybrat…Nebo plněné ořechy?
Měli jsme i staré formičky, z přelomu století, už zarezlé, tak byly v šedesátých letech zlikvidovány…ještě před nástupem chalupaření ap. Ale je z nich vidět, že tvary cukroví byly obrovské – rohlíček jako rohlík, pracna jak pracka od medvíděte…
kdyz cukrovi, tak babicciny vanilkove rohlicky:-) orechy do nich davame rodinne pul na pul(pul vlasske, pul liskove) a diky tomu jsou vyjimecne a samozrejme nejlepsi na svete:-)
Tak vy jste tu všichni vanilkorohlíčkoví? Když ono se to tak láme, že půlka je „odpad“ a musí se sníst radši hned, abych neprezentovala navenek polámané rohlíčky
Ale uznávám, že rohlíčky k Vánocům patří. Rohlíčky a linecké, to jsou věci, co se u nás musí dělat povinně, ačkoliv vždycky zůstanou dlouho nesnězené. Pařížské tyčinky mizí okamžitě 
Stejně tak švestky v čokoládě. Perníčky jsem letos dělala vůbec poprvé v životě a zjišťuju, že to není špatný nápad 
Pracny jsem ve vlastní domácnosti taky ještě nepekla, ale vždycky je dělala aspoň jedna babička. Taky mají letos plánovanou premiéru. Pudinkové těsto už leží na balkoně. Vánoce, svátky suchých sušenek 
Velké tvary by u nás byly rychle zavrženy. Pokud to není tučňák nebo mašinka, musí to být co nejmenší
Teda dneska jsem pekla linecky a tak krasny testo se mi uz dlouho nepovedlo, skvely recept
Já o víkendu zkoušela to pudinkové a je vynikající, těsto bylo díky pudinkovému prášku krásně vláčné a nelepilo se, ani jsem skoro nemusela podsypávat. Je to od nynějška další rodinný favorit!
Samá chvála na pudinkové, Lucianko, děláte je místo lineckého, nebo vedle něj a rezervujete mu ten autíčkový tvar?
Markyzo,
Jedno bez druheho ani ranu. Auticka nejsou podminkou, chutna i v tradicnejsich tvarech.
linecke jde s pudinkovym ruku v ruce
kamilo,
diky za duveru a vyzkouseni receptu. Doufam, ze stejne nadseni prijde i po ochutnani rozlezeleho!
lucianko, fakt si nejsem jistá, že se stihne rozležet
))
kamilo,
schovat, schovat, schovat. Rozhodně to za to stojí.
Mimochodem, původce receptu (maminka) se mi minulý týden přiznala, že našla krabici tohoto cukroví od minulých Vánoc. To už zase hraničí s utajovacím extremismem, že?
13 vladka
Mám recept na rohlíčky, který se mi za 20 let vždy povedl, neláme se ani při obalování a není to suché těsto!
Já udělala letos výbornou rohlíčkovou zkušenost s receptem z Vánoční kuchařky Flo. A mám dokonce 2 barevné varianty
Tak z toho mi znikly jakési koláčky – neměla jsem trpělivost ty rohlíčky válet, nešlo to. Skvělou zkušenost jsem udělala s těma od Šárky, část mouky, asi polovinu, jsem nahradila celezrnnou a byla to paráda. Říkám byla, protože už nejsou…
vilemino, ten recept chci! Já udělala letos katastrofální zkušenost s rohlíčky z Vánoční kuchařky pro dceru. S oběma variantami. Jenže jak koukám na lucianku, chyba nebude v receptu…
Na mou duši, na psí uši – nepodfukuju šéfové – letos se mi OPRAVDU povedly prvni rohlicky v mem zivote. Maji rohlickovy tvar, nejsou plackozni a navic jsou dobre. Takze to asi bylo moukou, vid Vladko?
Vlaďko, to jsme na tom stejně :O Rohlíček z toho prostě vyválet nešel a ohýbat už vůbec ne
Ale obalila jsem tím mandličky a už taky nejsou 
Nám se za těch 5 let, které „rohlíčky“ děláme ani jednou nerozlomily, (nepřipálily nevím:)), bo je vykrajujem. Jednou z toho byla prasátka, podruhé čtyřlístky, pak zase prasátka a tak dokola. Kdo by se s tím válel!!