Kterak udržeti výdaje za jídlo pod kontrolou
Ozdravnou redukci si v Novém roce zaslouží nejen naše těla, ale také výdaje na jídlo. Není zde řeč o hladovění nebo nakupování podřadných surovin ve velkém množství, ale o snaze utrácet za jídlo méně, a nerezignovat přitom na jeho kvalitu a pestrost. Jde to vůbec? Ano, ale úplně zadarmo to stejně nebude. Investice, které mám na mysli, jsou však především časové a strategické. Následující doporučení vychází z rad těch, kterým se daří výdaje na jídlo držet pod kontrolou.
Dvakrát měř, jednou …
Sestavení jídelníčku na týden dopředu si žádá určitý čas jedenkrát týdně, ta se ale v následujících dnech zaručeně vrátí. Snažte se plánovat jídla ze sezónních surovin a dochází-li vám inspirace, zalistujte v kuchařkách nebo hledejte na internetu. Zařaďte do jídelníčku kaše, polévky, zeleninová jídla, či jídla z luštěnin, která nejsou tak nákladná. Hodně muziky za málo peněz slibují třeba i langoše nebo slepice na paprice. Stanovte si jeden den v týdnu jako „zeleninový“, „těstovinový,“ „pomazánkový“, „den, kdy vaří děti“ a podobně. Otázka, co bude dnes k večeři, je tak vyřešena dlouho dopředu a vaše mentální kapacita může být investována užitečnějším směrem.
Na nákupech
Tady je každá rada drahá. Zatímco někoho motivuje cesta autem do supermarketu k tomu, zásobovat se výhodnými (většími) baleními nezbytných surovin, jiný má tendenci bezhlavě nakupovat všechno, co je v akci. Ideální je tedy na nákupy posílat toho člena rodiny, který umí nakupovat rozumně a odolávat zdánlivě výhodným nákupům. Vždy se vyplatí nakupovat podle seznamu (který by měl vycházet z dopředu naplánovaného jídelníčku) a nebrat s sebou děti ani hladový žaludek.
Buďte v kontaktu se svou lednicí
Při vyhazování zkažených potravin nepřemýšlejte jenom o dětech v Africe, ale také o tom, jak takovému plýtvání jídel předejít. Zvláště náchylné jsou k němu domácnosti, kde potraviny nakupuje nesystematicky více členů, nebo kde se jídelníček řídí tím, co by si kdo zrovna dal. Zbytek včerejší večeře ani jogurt, který bude zítra prošlý, to obvykle nebývá. Každému vyhovuje něco jiného – je možné pravidelně ledničku kontrolovat a věci blížící se datu spotřeby dát dopředu, někdo si píše seznam toho, co se musí sníst, na ledničku, jiný si na každou potravinu lepí velkou samolepku s datem spotřeby. I navzdory pečlivému plánování nákupů a sestavování jídelníčku se může stát, že v ledničce se hromadí potraviny, kterým hrozí zkáza. Jednou týdně se obsahem ledničky inspirujte a vařte variaci na klasické téma „co dům dal.“
Spřátelte se s technikou
Mrazák umožní vařit více porcí najednou a schovat na horší časy, stejně jako zpracovat sezónní (tedy levnější) suroviny. Tlakový hrnec šetří čas i energii při vaření masa nebo luštěnin, jogurtovač umožní vyrábět vlastní jogurty za nižší náklady. Multifunkčním šetřícím pomocníkem je domácí pekárna – pečivo peče až tehdy, když ji o to požádáte (a doma žádné není), zabrání tak nejen vyhazování ztvrdlých či plesnivých zbytků, ale také pravidelným nákupům „pečiva“, které mají tendenci přerůstat v nákupy všeho, co nakupujícímu připadá lákavé či výhodné.
Vařte a pečte, chystejte svačiny
Čím více jídla si odnesete z domu, tím méně ho budete muset nakupovat na benzinkách, v bufetech či automatech. Zkuste si doma častěji připravit bagetu, upéct buchtu nebo uvařit pudink a vzít toto jídlo s sebou. Využívejte častěji kuchyňku, máte-li nějakou v práci k dispozici – k zalití, kávy, čaje, ohřátí jídla z domu, nebo rychlé přípravě něčeho jednoduchého (třeba kuskusu se zeleninou). Myslete na to, že teplá večeře uspokojí hladové žaludky více než chleba s něčím – ten se prodraží zvlášť, pokud to „něco“ představuje drahé sýry či uzeniny a do hodiny je následováno druhou večeří.
Pití
Pokud je to jenom trochu možné, vzdejte se balené pitné vody, coca-coly a ledových čajů a uvidíte, kolik času a peněz ušetříte na penězích za jejich nákup, pravidelnou dovážku a likvidaci plastových obalů. Je-li skok od pet lahve ke kohoutku příliš náhlý, pomůže filtr na vodu, sirup, citronová šťáva, čerstvá máta nebo výrobník sifonu.
S většinou souhlasím, jen výroba jogurtu už se podle nás nevyplatí. Litr výborného živého jogurtu stojí 20 korun a výroba doma přijde taky na 20 korun a chutná to hůř:)
Sestavovani jidelnicku a nakupni seznam – to jsou veci, ktere at chci sebevic stejne nikdy nedodrzim. Proste to nejde. Nedokazu to
Lenko jaký jogurt myslíš?
Já u nás jako opravdový jogurt znám jen Hollandii a Jihočeské ve skle.
Ne že by hollandie byla kdovíjak drahá, ale litr vyjde na 34 korun, takže tu jistojistě nemyslíš. Ráda se nechám inspirovat i na nějaký jiný, opravdový jogurt bez želatiny aspol.
Jinak dítě na nákupu se mi osvědčilo, prolítnu se seznamem, ať jsme rychle pryč. Na nějaké prohlížení čehokoli nového není čas:D
Ale je fakt, že se dítko nejprve musí naučit, že rodič je hamoun, a nic mu nekoupí:)
Být v kontaktu se svou lednicí – to je rada přesně pro mě…
Ono hodně záleží na výchozí pozici a zvyklostech z dřívějška…takže je to velice individuální. Pečivo prostě nekupuju, leda výjimečně, domácí pekárnu naopak považuju za značně neekonomickou. Jogurtovač bych též nechtěla.
Pravda je, že udržet stav potravin v poživatelném stavu, když každý kupuje, co ho napadne, je problém – ale všech, nejen kuchařky
Krom toho u zakysaných mléčných výrobků, když nejsou otevřené, se nějaký ten den přes datum klidně přežije, výrobci to přehánějí…zatímco u masných výrobků je třeba být ostražitější.
Chci-li ušetřit, kupuju v akci, ale ne bezhlavě, kupř. vezmu jiný druh zeleniny či masa než jsem plánovala, něco trvanlivého do zásoby, do mrazáku.
Samozřejmě že nákupy s dítětem – musí přece odmala vědět, že nemůže mít vše, co vidí, to je do budoucnosti moc důležitý vklad. Taky vidí, co a jak se nakupuje, tj. další tiché znalosti o ekonomice domácnosti.
A jídlo s sebou určitě, to je jasná věc – čas je na to ale potřeba, taky větší nákupy
Sama žádné ratolesti nemám, ale jsou mi dost sympatické výše uvedené názory na nákupy s dětmi. Jen mi to trošku nesedí s tím, co vídávám v obchodech. Prckové si nosí do košíku sladkosti, butylky s colou, něco dokonce ujídají ještě před samotným zaplacením… V těchto případech (a je jich fakt víc než těch opačných) se povědomí o hospodářství domácnosti skutečně nekultivuje.
Ale možná chodívám do špatných obchodů, případně v nesprávnou dobu…
lucinako nebo prostě jen začínáš reálně vidět, kam spěje výchova dětí:)
Ale jako taky jsem slevila – rohlík dítěti do ruky v krámě dám. Nechtěla jsem to dělat, ale dělám. Samozřejmě ne celý, postupně po kouskách a tak, aby v sáčku vždycky něco zbylo a já ho nezapomněla zaplatit.
Vilemino pokud se člověk s pekárnou naučí, tak mě přijde docela ekonomická – proč tobě ne?
Já jsem přesně ten případ, kterému se vyplatí nemuset do obchodu kvůli pečivu. Mám neustále na něco chuť.
Což mi připomíná, že manžel momentálně pravděpodobně nakupuje a měla bych mu zavolat, ať mi koupí Milu, koláček, a kinder mléčný řez…
Noemmi, asi už by se měl rozšířit ten vynález, který monitoruje ledničku a třeba na mobil posílá, co už dochází a je potřeba dokoupit, a co je potřeba sníst. Myslím, že v různých návrzích inteligentní domácnosti budoucnosti už jsem to viděla.
.
Vilemino, já mám z potravin s prošlou lhůtou trvanlivosti trochu paranoiu (každý máme něco). Ale někde jsem se dočetla, že jogurty se dají konzumovat i deset dní po lhůtě a to mě docela uklidnilo. Samozřejmě, u uzenin je situace jiná.
A co se týče dětí do obchodu, asi bych je s sebou nebrala, pokud mají právě období vzdoru. Kdyby to na něj přišlo v obchodě, koupila bych mu asi cokoli, aby se uklidnilo. Neměla bych na to nervy, to radši péct v domácí pekárně, stloukat máslo a do obchodu jednou za měsíc
Markyzo, proto to píšu, aby takové paranoy ustoupily! Všeobecně vzato je jich spousta -a úplně zbytečně! Objektivně vzato žijeme v době, kdy se hygiena a kvalita potravin dramaticky zvýšila – nikdy to tak dobré nebylo, a to i navzdory hypáčům a éčkům a vydřiduchům
Noemmi – pekárna požere jen suroviny za více peněz, než stojí hotové výrobky (dáme-li jinou mouku než obyč. pšeničnou, ořechym, třeba, semínka a další druhy CZ muk nebo směsí), navíc spoustu elektriky…a je dost jednoúčelová, ani objem nádoby není závratný, čili když péci, v běžné troubě to myslím bude ekonomičtější (třeba víc plechů najednou, velký koláč, vánočka z 3/4 kg mouky najednou aj.) Jinak můžu jen závidět, že můžeš konzumovat tolik sladkého – takový křupavý pletenec s pekanovými ořechy nebo třený dvoubarevný řez čoko-kokosový, hm, tomu neodolám. A víc se snažím spíš něco upéct, co vydrží, abych mohla ujídat po kouskách, a o čem vím, kolik čeho jsem tam dala.
Lucianka – ano, to byly právě ty děti málo vychované…těch je tedy většina, což neznamená, že je to dobře.
Vilemino, ale u pekárny nastupuje i otázka kvality. Mně prostě to běžné pečivo téměř bez tuku a taky bez chuti neuspokojí a navíc je jeho trvanlivost jen jeden den, do druhého dne se často mění v gumu nebo kámen
Vilemino, nakonec jsem odolala a spokojila se s čokoládou. Já tolik sladkého jíst nechci, ale sjem už v sedmém měsíci, vymlouvám se na to:)
Markyzo mě taky právě to kupované moc nebere. Rohlíky, obarvené karamelem, tvářící se zdravě, jednou jsem měla v chlebu zapečeného červa… TO raděj svoje, vím z čeho to je, a že když celozrnné, tak opravdu, a tak vůbec, no…
ad 3: Ha, už rozumím, proč nám chutná tento jogurt a jiný už nekupujeme…
Buďte v kontaktu se svou lednicí
Jednou týdně se obsahem ledničky inspirujte a vařte variaci na klasické téma „co dům dal.“
Cha, kdyby jenom jednou týdně
Dělám to před každým velkým nákupem a nemá to chybu. Někdy mě až překvapuje, kolik toho jsem ještě schopná uvařit, i když už „doma nic není“. Jen to chce pevné nervy a nevyrazit do obchodu moc brzo
Díky za článek, moc pěkný.
Florentyna: To by vlastně mohla být samostatná šetřící strategie: odkládejte nákupy, dokud to jen jde
Sama si při pohledu na zásoby říkám, jak dlouho by to s nimi šlo v případě války či jiné katastrofy přežít.
S tím, že jogurty vydrží déle, než je uvedené na jejich víčku, jsem seznámena už dávno. Týká se to i těch „želatinových“, tak Holandií, kterým to naopak přidává na kráse. Týden navíc je jako nic. Z vlatsní zkušenosti podotýkám, že i měsíc se dá někdy vydržet (tvarohový dezert BioBio z Plusu, co mi koupila v dobré vůli babička a ve kterém bylo víc stabilizátorů než biosložek…). Jediné, na co je třeba dát pozor, je neporušenost obalu. To nám jogurtek může zplesnivět dlouho před „zavíračkou“.
Taktiku odkládání nákupů vlastně taky dělám, to je fakt , a probrat zásoby se též musí – nemá cenu uchovávat cokoli moc dlouho, ani ten mrazák není zadarmo, když chcem šetřit – půl roku uchovávané ovoce je pěkným luxusem! Jen si to spočtěte…jednou jsme to udělali, ale nevím, v jakých cenách, 1/2 kg krabička pak „vyšla“ snad na stovku…
A podle situace je někdy dobré zásoby mít, nemusí to být mobilizace ani totální blackout, stačí vlastní nemoc či zlomená noha, ischias aj.!
Ad pečivo z domácí pekárny: tam rohlík neupečete, no a ten chleba – obvykle bez kvásku, z droždí, zas nic extra není: jeden mi docela chutnal, hodně ořechů a rozinek, podíl žitné mouky…a že by vydržel déle? To se mi též nezdálo, prostě takový ten kulatý např. Rychtář nebo Selský chléb mi úplně vyhovuje…
Vydrží i vajíčka – a některé sýry – takový plísňový je nejlepší taky cca dva týdny po lhůtě! Ale eidam 30% či jiný krájený ne, to je jasné.
VIlemino jakože je levnější provoz prázdného mrazáku? Já myslela, že to je jak u lednice, čím plnější, tím méně energie potřebuje.
Rohlíky z pekárny jsme měli včera (ahoj, vlaďko), bagetu taktéž, musí se ovšem péci v troubě.
No ja nevim, ja bych taky rekla, ze kdyz je mrazak plny, tak je jeho provoz ekonomictejsi nez kdyz v nem budu mit jen krabicku hrasku a pet litru vyvaru….
)
Pri pohledu do prazdneho spajzu mam neprijemne pocity a proto se snazim, aby byl vzdy aspon z poloviny zaplnen zakladnimi trvanlivymi potravinami (testoviny, ryze, lusteniny, rajcata, rybicky
Rozhodne si myslim, ze doma upeceny chleb nebo jine pecivo, je mnohem chutnejsi a lepsi z obchodu. Jo a taky mi vychazi, ze je levnejsi, zejmena, pokud troubu nezapinam jen kvuli tomu.
Já potřebuju domácí pečivo, domácí máslo a dobře zásobenou spíž
Samozřejmě kdyby opravdu byla krize, že bych tohle mít nemohla, taky bych si zvykla, ale když si tenhle luxus můžu dopřát, tak proč ne 
Ale tím pádem jsem tu špatně, protože já vlastně na výdajích za jídlo až tak šetřit nechci.
Externí mrazák ale vůbec není ekonomická záležitost. Zato ledničkový mrazák nemá smysl udržovat co nejprázdnější, když je tak malinký 
Každopádně díky za propočet, zrovna jsem si dneska říkala, jak si kupuju drahý borůvky a když do toho započítám mražení a skladování, tak vlastně vůbec drahý nebyly 
S tím mrazákem jsem to ale taky nepochopila. Pokud jde o externí samostatný mrazák, tak ten nemám. Skladovat ovoce půl roku v mrazáku nemůžu, když v něm mám tři přihrádky a ty jsou permanentně narvané obměňujícími se surovinami. Třeba nacpat tam zmrzlinu, to už je kumšt
Mě děsí, že jsem někde četla, že třímilimetrová námraza v mrazáku zvýší snad o 50 procent spotřebu (ty procenta možná byly ještě vyšší, Už nevím).
Lednici máme cca 4 roky, a námraza aspoň centiimetr se vytvoří snad tři dny po rozmražení a umytí.
Aspoň pro příště vím, jakou lednici vybrat, automatický odmražování nejen v lednici, ale i v mrazáku.
Vlaďko šuplíky máme jen dva. Nevejde se tam absolutně vůbec nic.
Co se týče hospodárnosti mrazáku, podle mě je nejhospodárnější, když je celý plný, ale zase ne tak, abych musel to co chci deset minut hledat a lovit z příslušného šuplete s dvířky od mrazáku dokořán…
Samozřejmě je prázdný mrazák neekonomický (netvrdila jsem, že má být, sorry) ) – ale je třeba promyslet, co má cenu mrazit a co ne – houby, neb jsou jinak nedostupné, mrazím, jahody ne. A nesmí mít námrazu, souhlas.
Trvanlivé zásoby ano, ale i tam je třeba sledovat lhůty. K zásobám mám vztah vřelý (článek mám už naplánovaný), což o to, ale musí to mít hlavu a patu…
Řeč byla o úsporách prostřednictvím domácí pekárny, takže shrnuji: o rohlíkách a koláčích nemluvím, ty mohou být domácí lepší. Koláče a buchty kupuji výjimečně, spíš jen něco speciálního. A kupovaný chléb mi chutná víc než ten z dom. pekárny, je i levnější. Tudíž pro mě toto zařízení nemá cenu, leda bych se dostala na nákup jen zřídka.