Cesta pomerančové marmelády do mého srdce
Pomerančovou marmeládu jsme dostali jako dar proto, že mi ten den před Vánocemi 2007 v sešitku chyběl modrý puntík bobříka dobrých činů. Před naším panelákem jsme potkali sousedku, které familierně říkáme Paní s kočkou. Říkáme jí tak od první chvíle, kdy jsme ji po nastěhování viděli z okna. Chaplin by se jistě nestyděl za uvedení podobné scény v některém ze svých klasických snímků. Paní s kočkou vedla kocoura na vodítku, ale odněkdud se vynořil bernský salašnický pes, který vodítko neměl, ale zato měl chuť na křehké kočičí masíčko. Kocour ovšem neměl v plánu bratříčkovat se tak brzy s kočičími anděli, tak to vzal hopem na strom, vodítko nevodítko. Paní s kočkou se marně snažila ho vylákat dolů, i když nebezpečí pominulo. A pak to velké vymotávání vodítka z větví stromu, skoro to vypadalo na hasiče. Vodítkem opásaná kočka spadala v mé rodině mezi ne zcela normální jevy. První dojem ale vystřídalo poznání, že Paní s kočkou je báječná osmdesátišestiletá dáma, se kterou mě pojí souznění ducha, podobný smysl pro humor a fakt, že její manžel má narozeniny stejný den jako můj syn.
Ten předvánoční den mrzlo, až praštělo, odněkud jsme se vraceli a Paní s kočkou s kocourem na obligátním vodítku jsme potkali před vchodem do domu. Manžel Paní s kočkou ležel doma se zlomenou nohou a tak ho můj manžel zastoupil jako řidiče a garde na výpravě za dárky. (Všimněte si, že to byl můj manžel, kdo vykonával dobrý čin, ale do sešitu jsem si vykroužila modrý puntík já. Tomu se v praxi říká delegování a je to důležitá manažerská vlastnost. Jako matka na mateřské se nebojím si s kdejakým manažerem poměřit síly.) Večer před Štědrým dnem u nás zazvonila Paní s kočkou a přinesla malou skleničku s voskovaným papírem pod víčkem, která byla označená
Stydím se, ale přiznávám, že jsme okolo marmelády chodili téměř třičtvrtě roku, až jedno nedělní ráno padlo rozhodnutí. Otevřít! A naše croissantové hody najednou dostaly nový, božský rozměr. Ne, ne, už si na horký croissant v neděli ráno nemažu máslo (což je sám o sobě strašný přečin, v těstě na 4 croissanty je přece nejmíň kostka másla), ale vždy zásadně pomerančovou marmeládu. Protože jsme se na dno marmelády dopracovali poměrně rychle, vyzkoušeli jsme několik zaručeně pravých anglických pomerančových sester z obchodu, ale té dobrým činem vysloužené se pochopitelně nemohla žádná průmyslová patlanina rovnat. Nezbylo tedy než poprosit Paní s kočkou, zda by se nepodělila o recept?
Podělila a tak jsem se jednoho dne do výroby pustila. Jak krásně vyzraju na letošní vánoční dárky, říkala jsem si, když jsem krájela tu hromadu citrusových plodů. Blízké a milované stejně nejvíc potěší to, co člověk vyrobil sám, vlastníma rukama. V průběhu výrobních dnů jsem potkala Paní s kočkou na procházce a radostně jsem jí zvěstovala novinu, že už vyrábím vlastní marmeládu. Jsou v tom nějaká úskalí, ptala jsem. Ne, vyrábím ji už třicet let a pořád mi vychází stejná, odpověděla Paní s kočkou. Vesele jsem si poskočila.
Za dva dny bylo hotovo. Moje pomerančová marmeláda vyšla trochu tmavší, hořčí a podle mne výrazně méně chutnější než ta od Paní s kočkou. Manžel mě utěšuje, že podle něj je stejně dobrá, ale proč tedy naše tradice croissantových nedělí nepokračuje? Skutečně se jich přejedl nebo ho straší vidina čtyř litrových sklenic naplněných oranžovohnědou hmotou? Možná to bude v tom, že Paní s kočkou už marmeládu vyrábí třicet let. Teď s noblesou rozdává sklenice blaha, zatímco já… mám spoustu let před sebou. A zlepším se a zlepším. Najednou si uvědomuji, jak dlouho už jsem Paní s kočkou neviděla. Zítra k ní zaskočím na návštěvu a kdoví, třeba budu mít štěstí a u nich v kredenci se jedna zapomenutá marmeládička najde.
POMERANČOVÁ MARMELÁDA
- 4 střední pomeranče
- 2-3 citróny
- 1/2 grepu
- cukr krystal (množství specifikováno v receptu)
Den první
Citrusy dobře umyjte a neoloupané nakrájejte na malé kousky. (Každému je jasné, že je lepší použít bio plody, ale grep se mi tehdy sehnat nepodařilo. Může to být důvod mého neúspěchu?) Nakrájené ovoce dejte do hrnce s jedním litrem vody a nechte stát do druhého dne.
Den druhý
Uvařte do měkka a nechte stát do dalšího dne.
Den třetí
Zvažte obsah hrnce. Polovina této váhy je správné množství cukru, který přidejte do hrnce. Vařte na mírňoučkém plameni do zhoustnutí za občasného míchání. Pozor, ať se vám marmeláda nepřipálí! (Mně se to stalo a to je také pravý důvod, proč výsledek nebyl ohromující.)
Lycka till! Hodně štěstí!
tak to má ducha i šťávu
nádherně napsáno!!! Díky, vykouzlila jsi mi úsměv na rtech pro dnešní den…jediné co mi teď n a pracovním stole chybí jsou ty croissanty
Paní s kočkou pozdravuj – je fajn mít takové sousedy
Teda – nádhera
Nám se všechny paní s kočičkami vyhýbají velkým obloukem (možná to souvisí s tím, že jsme majiteli tří rozmazlených chlupatých spratků), tak si tu marmeládu musím pořídit sama. Napoprvé možná raději skleničku z krámu. A ty croissany asi co nevidět upeču, i když se tomu úspěšně delší dobu vyhýbám – jsou fakt hodně kalorické a neměla bych….vím to, a taky to, že neodolám 
Danielo, tak neodolavej s usmevem
Bez se potom projit s trema chlupatyma spratkama na extra dlouhou prochazku a je po vine i kaloriich 
Tyno, dekuju. Uz mame croissantovou diskuzi
http://forum.florentyna.cz/index.php/topic,718.0/topicseen.html
téééda ještě tak ty domácí croissanty k tomu no MŇAM!!! (kdyžtak prosím přihodte do fóra recepis, já žádný nevlastním ;o) ) jinak, technický dotaz…jak se chovají ty slupky?? A jakou mají chuť…já se totiž bojím, že je budu preparovat a to by byla škoda
Ja budu potrebovat slyset o pomerancove marmelade jeste nekolikrat, nez ji zkusim vyrobit doma. Mam ji ale rada a recept se casem bude hodit
Tack saa mycket!
Tak o pomerančové marmeládě přemýšlím už dlouho. Onehdá jsem ji i někomu koupila. A už kdovíjakdlouho si říkám, že jen co uvidím biopomeranče, koupím a vyrobím. Mám ale asi jiný recept, což nevadí, bo tento vypadá lépe, takže udělám tuten.
Takže už se do toho snad konečně pustím.
Ale mám dotaz – normálně to dám do sklenic, a už nic s nimi? A takový ty sklenice s tím kovovým nahoře (jak je na obrázku) – to fakt stačí, nezkazí se v tom?
nezkazi, meli jsme ji fakt skoro rok v lednicce. samozrejme sklenice je treba pred tim sterilizovat horkou vodou, to je jasny. ten voskovej papir tam asi taky nebyl pro srandu kralikum, ze jo
spis jako tesneni… jo a samozrejme s kurou, jinak to neni ono!
Přispěju receptem, za který se můžu zaručit. Vařím už víc jak 10 let. Je z knihy Stůl plný dobrot od Aidy Broumovské:
1/2 kg pomerančů, 90 dkg cukru, 3/4 litru vody, 1 citron
Pomeranče nakrájíme, vybereme jádra (někdy použiju robot). Namočíme na 24 hodin do vody. Pak dáme vařit a hned po varu přidáme cukr a zase dáme do druhého dne uležet do studena. Pak vaříme zvolna 2 hodiny (někdy víc, někdy míň – záleží na hustotě). Do hotového vymačkáme šťávu z citronu. Horké naplnit do horkých sklenic a uzavřít. Mám normálně ve sklepě. Nekazí se.
Ta můžete vyzkoušet i tento.
jen mě tak napadlo, co by to udělalo s chutí, kdyby se jeden citron (nebo jen půlka citronu) nahradila limetkou…mě fascinuje představa že by v té marmeládě byla sem tam i trocha té zelené kůrky to by bylo ještě krásněji barevné ;o) …ale zas nevím…ona se limeta od citronu chuťově docela liší…a předpokládám že jste to nikdo nezkoušeli ;D
VeruSKo, já bych limetkou nahradila spíš ten grep (namám ráda grepy). Budou-li bio nebo neošetřené citrusy dneska k mání, jdu do toho, ač je mi naprosto jasné, že ji budu jíst sama
jo no vidíš…ta limetka bývá někdy trošku nahořklá -aspoň mě se to tak zdá- to mě nenapadlo…no já se chystám příští týden poshánět bioovoce a sklinky a taky do toho jdu, i když taky vím, že ji budu jíst sama ;o) ale je to tak nádherně napsaný, že mi to nedá a už se na tu práci docela těším ;o)
9-11: Limetkovou marmeládu jsem měl kupovanou a byla moc dobrá, takže bych se limetky do receptu vůbec nebál.
teď jsi mi dodal poslední kousek odvahy, tak se bude shánět ovoce v biokvalitě – včetně limetek
) začínám se pořádně těšit na kuchařskou alchymii ;D
urcite nam nezapomente nahlasit, jak to dopadlo. nepripalit :O)
no toho abych to nepřipálila se bojím víc jak experimentů s limetkama ;o)
ale snad se zadaří a bude co hlásit
nooo takže nadrobňoučko nakrájené 2 biopomeranče, 2 biocitrony, 1 limeta a půlka červeného grepu už leží ve vodě v hrnci a odbývá si svůj první den ;o)
ha drzime palce
A ten grep tam dáváte celý, nebo ho loupete?
já jsem nakonec dávala všechno s kůrou (nakonec i to co není BIO), respektive, když jsem to krájela a zbyl mi v ruce kousek kůry, tak jsem ho tam nedala, nebo ty „patky “ nebo jak tomu mám říkat jsem tam taky nedávala přišlo mi to zbytečné ;o) a konkrétně u toho grepu jsem to dělala ještě složitěji, a to 1/4 s kůrou a 1/4 bez kůry, protože jsem to chtěla ještě víc barevně oživit, ale ta kůra byla dost silná, tak jsem jí tam nechtěla cpát tolik
s kurou, jako vsechno. ale zalezi na vkusu, nemusi to byt. ja davala s kurou i ten grep, ktery jsem taky tehda nesehnala bio
Tak a už je konečně hotovo
Čtyři krásné skleničky si hoví dnem vzhůru na kuchyňské lince, ale byla to fuška ;o) no druhý den jsem vařila něco mezi půl a třičtvrtě hodinou a dnes té třičtvrtě hodiny. Nevím, možná je to málo, je taková trochu řídší než na obrázcích, ale říkám si, že to bude tím, že jsem dávala jiné množství ovoce a jiné množství vody (původně jen 750ml) a po včerejšku to dost zhoustlo tak jsem tam dnes ještě přidala vodu (nevím kolik) a nechtělo to houstnout, tak jsem dosypávala cukr ale pořád to není nějak extra husté, no uvidíme, příště se budu striktně držet návodu a konzistence bude určitě OK 
takže potvrzuju: skvělý opravdu je) ;o)
Jinak, nepřipálila jsem, hlavně díky tomu, že jsme se opravdu tu třičtvrtě hodinu od plotny ani nehla a pořád jsem míchala, na zavařování (v troubě) nemám sílu, snad to přežije i bez konzervace, skleničky i víčka jsem prolila RUMem, tak uvidíme. Už se těším na ochutnávku, už chybí jen ty croissanty/domácí rohlíčky a další várka másla;D Jinak, Tikolko, mnohokrát ti děkuji za skvělý recept (nemůžu to vydržet a vylizuju hrnec
VeruSko, to mam radost, ze chunta. nekde na netu jsem cetla, ze marmelada je husta tak akorat, kdyz kopecek placlej na talirek zrosolovati v lednici behem peti, deseti minut. tak to snad bude ok
Jeee, Triki, diky moc za recept, pomerancovku ja zboznuju, a i ty crroisanty ozelim, pripisuju manzelovi na seznam pomerance,citrony a grep! Vecer jdu krouhat!
Pomerančovou jsem dělala asi před dvěma lety v zimě, kdy mě chytil záchvat „zavařování“ což je v zimě dost průšvih
DD
Je zvláštní, napoprvé mi nechutnala ta nahořklost, ale myslím, že čím víc, tím snadněji si najde cestu k mému mlsnému jazýčku. Zatím mi přijde jako blaho v kombinaci s čerstvým bílým obyčejným rohlíkem….
a to jsem do ní nedávala ani tu kůru, pomeranče kvality „bio“ nechemické, jsem neobjevila…přesto je trošku nahořklá, ale jen decentně. Mám cuky koupit si originální, abych vyzkoušela grády té pravé…
Už mám též uvařeno, problém nebyl. Cukr jsem sypala do vařícího ovoce, nepřipalovalo se. Vařila jsem druhý den 3/4 hodiny asi a s cukrem 2 1/2, mám 2 kg marmelády – husté. Chuť vč. hořkosti jako u anglické „silnější“, ty světle oranžové sladké s želírovacími přípravky nejsou ono, čajovno, podstatou je kůra! Více bude na blogu snad za 2-3 dny.
Tak i já konečně objevila biopomeranče
Bude to sice bez grepu, ale možná tam dám trochu zázvoru – ta poslední kupovaná marmeláda ho obsahovala a moc mi to chutnalo.
Tak hlásím úspěch! Přiznávám se, že jsem si pomohla gelfixem, čistě pro jistotu – nejen že jsem nemusela tak dlouho vařit, ale bála jsem se, aby se mi ta dobrota nezkazila. Není to tak dokonale čisté jako ta vaše, ale je fakt výborná i tak! Díky…
Dodnes jsem si myslela, že pomerančovou marmeládu nemusím (ochutnala jsem ji jen asi jednou), ale po tolika nadšených výkřicích o tom začínám pochybovat. Asi se začnu poohlížet po biopomerančích…
Tak jsem včera namočila, dneska povařila, a už se těším na zítřejší výsledek. Jen nevím do čeho to naleju. Dnes jsem byla v krámě pro skleničky, ale malá v kočárku tak úpěnlivě brečela, že jsem je zapomněla koupit :-/
Petro, napiste potom, jak se vam povidla
my jsme se probojovali uz dvema velkymi sklenicemi tehle dobroty, zitra rano jdu do sklepa pro dalsi.
Teda to byla Nirvána! Croissanty byly sice z plechovky, ale marmeláda jedna báseň. Už se také nemohu dočkat Vánoc, všechny zavalím marmeládou
Tak už jsem udělala i tu se zázvorem – ale stačilo by ho méně, na uvedené množství cca 100g je až dost, já dala více, těžko se to odhadne – a navíc se rozleží, čili musí se vyzkoušet, aby nepálila moc: pak mě dodatečně napadlo ji „rozředit“ s poslední sklenicí nezázvorové a mám zas několik skvělých sklenic, no a zbylé dvě pálivky použiju k masu nebo je naředím příště nebo naopak někomu ukrutně zachutnají…
Taky mi tentokrát marmeláda méně tuhla, ač vše bylo stejné – tedy až na to, ře jsem ovoce nenechala uvařené stát do druhého dne, ale dala cukr a vařila dál. Anebo to bylo zralostí pomerančů…to nevím.
A biopomeranče i biocitróny mají i v Intersparu, ten kousek grepu je snad k přežití…
a prosím, nezkusila některá z Vás jí udělat v domácí pekárně?