Filmy zachycují v několika málo desítkách minut život sám, starosti a radosti představovaných hrdinů. V oblíbených kinematografických dílech se tedy zaručeně musí objevit milostná zápletka, historicky významný akt (občas doslova), dostatek humoru, nečekané události nejen všedního dne a minimálně jedna pořádná scéna plná jídla (můžeme ji nazvat i Žranicí).

Začněme ale skromněji – moudří vědí, že úspěšný den nastartuje snídaně. Pokud už v tuto denní dobu na plátně s jídlem vůbec operují, jedná se, kromě obligátního hrnku s černokněžníkovým mokem, o krajíc chleba s „něčím“. Nabízí ho děda Lebeda svým hyperaktivním vnoučkům, máslem ho maže maminka Štěpánkovi před odchodem na přednášku, balí ho do uzlíčku selka Honzovi  na cestu za zkušenou. Mnohem luxusnější snídaně jsou servírovány císaři Rudolfovi II., který ve filmu debužíruje vlastně pořád.  V moderní době servírované oblíbené cereální nebo jogurtové misky uvidíme snad jen v life-stylových seriálech popisujících do nekonečna každodenní život rodiny 21. století. U nás doma oblíbenou bábovku s kakaem nebo rohlík s medem potkáme maximálně pod trnkovým keřem nebo tam, kde žijou blechy psí, co na člověka nejdou. Omlouvám se, právě křivdím tatínkům, kteří pod názvem expedice Apalucha vyvezli své ratolesti do Krkonoš. I oni vykrmovali dítka stravou energeticky odpovídající jejich dennímu výdeji. Chvála jim!

Poskokem o přibližně 4 hodiny a přes chybějící svačinu (viděli jste někdy na plátně nějakou?) se dostáváme k obědu. Nabídka je rozhodně širší. Kdo je bez fantazie nebo schopnosti vybrat z rozsáhlé nabídky, sáhne jistojistě po amarounech. Geodeti z oblíbeného seriálu si je dopřávali několikrát denně a vizuální újmu na zdraví to na nich viditělně nezanechalo. Anče hýčkala svého depotického pána pravým krkonošským kyselem, Simona Stašová bořila smysl pro režim své dcerky tím, že místo plánované rajské zařadila na jídelníček pečené kuře, v nejmenované pohádce zvládli uvařit nejen polední menu bez zrnka soli a láska prince k utajené kuchtičce-nekuchtičce mohla být naplněna jen díky zatoulanému prstýnku v polévce. Romantika jako ďas, ještěže si nevylomil zub! Lekci o tom, jak je to s duelem nok versus knedlík, získali diváci v nezapomenutelném českém filmu Pelíšky. Ostatně od jeho uvedení má jistý profesor z Bubenče problém s logistikou distribuce naložených okurek.

Ručička na hodinkách se přesunuje k dalšímu z doporučované pětice denních přídělů (druhý v pořadí, tj. dopolední svačinu, jsme záměrně přeskočili, doženeme to druhou večeří, ne?). Čaje o páté zůstávají výhradně ve scénářích anglických detektivek, v místních končinách servíruje Felix Holzmann teplý lavičkový řízek a průměrnou půlku kuřete, zloduch Vlasta Burian si objednává tři vejce do skla a nespočetně seriálových hrdinů do sebe pod heslem „hlad je převlečené žízeň“ kopne svůj první odpolední půllitr. Energie na cestu z práce domů doplní dostatek.

V teple rodinného krbu je už pracující očekáván. „Máma ti vzkazuje, že večeři máš v kuchařce na straně 34.“ Lákavá nabídka, nemyslíte? Neodolatelná je i fašírka z králíka v některém z dílů série Slunce, seno a … Možná bude lepší zajít si na jídlo do restaurace. „Což takhle dát si špenát, pánové?“ Kdo by neodolal? Nezdržují nekonečným jídelním lístkem, doporučí aktuální nabídku – prostě ideální stav, že, šéfe?

Všednodenní rutina je občas zpestřena mimořádnou událostí. Kančí se šípkovou omáčkou servíruje v televizi pan Hrabal minimálně jdenou za dva roky, ukradenou slepici na otevřeném ohni jsme mohli ochutnat s Bolkem Polívkou (jak trefné jídelní jméno) a Mariánem Labudou donedávna jen v kině, Bohoušova šance patří u všech bernardýnů připuštěných k televizní obrazovce k rajským zážitkům. Dokážete si vzpomenout, co všechno vlastně snědl? Těžko… mu bylo.

Čtyřnozí miláčkové ocení i večerníčky. Z výchovných důvodů pomineme maxipsa Fíka chlemtajícího pivo. Z jeho kolegů získali oblibu zejména Pejsek a Kočička díky pečení dortu. Výsledný proukt jejich snažení byl neskonale „k sežrání“. Stejně jako cokoli, co do svých hladových úst uchvátila masožravá celebrita Adéla.

Filmové stvárnění rautů, večírků a veselek je jedinečné a v realitě neuskutečnitelné. K poctění etiopského krále byl na hostinu upečen exotický velbloud. Svatby samotné jsou pak na plátně kapitolou samy pro sebe. Od bakalářského dílu, kde celou stopáž relace hledá Vladimír Menšík ve velký den své dcery ztracené zuby, přes veselku ve Slunce, seno a …, která se koná i nekoná, po všechny pohádkové akce, kde se král kromě svého potomka, zbavuje i poloviny království. Žili, byli, a pokud neumřeli (nebo se totálně nepřejedli), kralují zemi dodnes.

A teď přichází zkouška pozornosti vás, čtenářů. Schválně – kolik filmů / seriálů / pohádek jste dosud napočítali a jste schopni pojmenovat??? Těším se na vaše tipy a předem prozradím, že název rubriky Top 10 na jejich výčet stoprocentně nestačí.