Komentáře k příspěvku: Tak tady jsou ty slíbené recepty, paní Zatloukalová

Od: Eva Rybářová

Eva Rybářová — Fri, 04 Feb 2011 09:35:42 +0000

Dobrý den, ráda bych přidala svůj názor. Paní Helenu Růžičkovou jsem měla vždy ráda jako herečku. Byla to ženská, které bylo všude plno a to nejen díky její kypré postavě, ale i díky kouzlu osobnosti. Dokázala být vtipná, okouzlující, na setkání s diváky skvěle bavila publikum. Byl to takový Vladimír Menšík v ženském podání. Diváci ji mají spojenou zejména s rolí Škopkové z trilogie Slunce, seno, … Mě však nejvíce zaujala jako Anna Urbanová ve Vlaku dětství a naděje, kde vytvořila roli nezapomenutelné mámy (i když nevlastní) a manželky.
Ovšem kromě výborné herečky byla i vynikající kuchařkou. Je to už nějakých 15 – 17 let zpátky, před Vánoci jsem poslouchala Český rozhlas, kde byl s paní Helenou rozhovor. Mluvila o tom, jak doma slaví svátky a na závěr přidala recept na bramborový salát. Tužku a papír jsem tenkrát měla u sebe, tak jsem si recept zapsala a vyzkoušela. Upřímně vám řeknu, že lepší salát jsem nejedla a chutná i celé mé rodině. Na základě této zkušenosti jsem si pak koupila kuchařku Heleny a Jiřího Růžičkových „Kuchařkou proti své vůli aneb všechno je jinak“. Tato kniha zaujímá přední místo na mé poličce v kuchyni. Kromě receptů na chutné pokrmy (většinu z nich jsem vyzkoušela) je zde i laskavé a milé povídání o hereččině zážitcích. Někdy, když mám splín, sáhnu po téhle útlé knížce a věřte, že mi zlepší náladu.
Z tohoto důvodu si knihu Pavla Toufara „Když Helena nevaří, pánem v kuchyni jsem já“ určitě koupím a těším se na příjemné čtení.

Od: Pavel Toufar

Pavel Toufar — Tue, 03 Aug 2010 07:16:39 +0000

Díky.

Pavel Toufar

Od: DolceVita

DolceVita — Sat, 31 Jul 2010 08:59:46 +0000

Po delší době zdravím do Bistra a přeji pohodové léto všem

Prošla jsem si diskuzi a četla komentář pana Pavla Toufara, se kterým musím souhlasit. Knihy se píší pro radost! Pro to samé je kupujeme.

Všechny zde zmiňované knihy jsem měla v ruce, některé mají své nostalgické místečko v mé knihovně. Mám úchylku – knihy nikdy nevyhazuji Ale po pravdě řečeno není ani proč. Ani „špatnou“ kuchařskou knihou jsem si nenechala vzít iluze o tom, že „poctivá domácí kuchyně“ je všude na světě dokonalá a proto jsem knihy od „nekuchařů“ měla vždycky ráda a otevírala je s nadějí, že se v nim dozvím hodně zajímavého a dostanu šanci nahlédnout pod pokličku. Byly doby, kdy kuchařské knihy nepatřily k dobrému byznysu, ale psal je ten, kdo měl k vaření opravdový vztah a rád jedl A to je na těch knihách úžasné

Dnes o jídle píše i ten, kdo ho ke svému životnímu stylu nepotřebuje, ale psaní o jídle ho živí. Mám ráda autentické knihy. A ty knihy takové byly

K vaření je potřeba mít chuť na svém místě a talent. Tak si ho nenechme vzít

Od: Pavel Toufar

Pavel Toufar — Thu, 29 Jul 2010 10:27:13 +0000

Dobrý den, napsal bych rád přímo na e-mail adresu „florentyna“, ale nanašel jsem zde odkaz, byť sám jsem vyzván, abych svou adresu rozhodně připojil, což činím. Takže píšu sem. Až dnes mne totiž přátelé upozornili na text o knížce „Když Helena nevaří…“ A protože si myslím, že vzhledem k pokusu o sžíravou kritiku od autorky či autora by přece jen tento text potřeboval doplnění, činím tak:
Knížku jsem nepsal rozhodně proto, že „jméno – v tomto případě H. a J. Růžičkových – prodává“. To mne pobavilo. Psal jsem ji s chutí pro kamaráda a dobrého člověka Jirku Růžičku kterého každý, kdo ho měl možnost poznat, uchovává ve vzpomínce jako laskavého a skromného člověka, stojícího ve stínu Heleny. Jirka se nápadu napsat knížku skromně bránil, ale neubránil. Napsal jsem ji sám. Jen jsem si u něj a Heleny ověřoval některá data a pak jsme si společně povídali o receptech. A nakonec měl Jirka z knížky velkou radost. A já také, už proto, což je smutné, že nedlouho po vydání knihy zemřel. Jeho životopis by nevydal na samostatnou knihu, proto jsem „vymyslel“ spojení s recepty, ať již v jejich rodině oblíbenými, anebo těmi, které jsme společně nebo samostatně našli tu i onde a mnohé nám „zachutnaly. Kniha je vzpomínkou na dobrého člověka, navíc s něčím, co pro mlsouny může být inspirující i zajímavé. A pokud jde o „antipastu“? Nevím jak kdo, ale já jsem Heleně nevzdoroval, když tam tento (a nejen tento) pozoruhodný experiment z rybičkové konzervy chtěla mít. Osobně si myslím, že se zase nic tak strašlivého nestalo. Stejně jako u jiných nápadů, které někomu nemusejí zachutnat – stačí totiž otočit list na další stránku, anebo knihu zcela odložit. A pokud jde o poznámku, že „jméno prodává“, míněno jméno Růžičkových, a jak je dnes ve zdejším kraji hojně rozšířeným zvykem zjevně se skrytým podtextem prodeje a tudíž honoráře? Já dodnes vůbec netuším, kolik svazků nakladatel prodal, protože jsem od něj nedostal ani desetník honoráře. A byl jsem nakonec rád, že jsem ho přinutil, aby alespoň nějakou v podstatě malou částku dal jako zálohu Jirkovi R., protože – netřeba to skrývat – Helena a Jirka už tehdy v onom roce (posledním jejich života) na tom finančně nebyli vůbec nijak dobře, a dalo by se doložit, že na nich a zejména na Heleně úspěšně vydělávali mnozí jiní. Nutno také dodat, že Jirka se velice zdráhal jakékoli peníze přijmout s tím, že jsem knihu napsal já sám, ale to jsme si přátelsky vysvětlili.. Jinak Vás, vážená florentyno mohu ujistit, že jsem knih napsal docela dost, a tak jste mne opravdu rozesmála, že bych sázel na to, že „jméno opět prodává“, v tomto případě nikoli mé jméno, a že bych si kdy hledal podobné „berličky“. Jak říkávaly naše babičky, a teta Kateřina by to potvrdila, „není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem“. Když se Vám kniha nelíbí, prodejte ji do antikvariátu. Určitě ji vezmou. Zatím jsem ji totiž v žádném neviděl. Buď ji tedy čtenáři, stejně znechucení jako Vy, vyhodili, anebo si ji třeba nechali pro radost. Nevím. A když jsem o té tety Kateřiny od pana Zdeňka Jirotky, nemohu nezmínit ještě jednu lidovou pravdu kterak „mířil na lišku a trefil Maryšku“, protože tím, že jsem v touze po prodejnosti knihy sázel na „známá jména“, to jste se vskutku nestrefila. Ostatně už dříve jsem k poctě jednoho mého kamaráda, který byl mimochodem kamarádem i Heleny a „malého“ Jirky, napsal po jeho smrti útlou knížku s historkami – a také s recepty, protože to byl oblíbený kuchař a poctivý český hospodský. Koupilo si ji docela dost lidí, a nejspíš nikoli kvůli jeho jménu, anebo třeba mému jménu. Prostě si ji koupili. Tak to totiž s knihami také bývá. A já měl tehdy radost, že jsem mohl uchovat ve svých textech vzpomínky na dalšího dobrého člověka.
Přeji Vám více vlídnosti. Pavel Toufar

Od: Makinka

Makinka — Thu, 09 Apr 2009 08:15:03 +0000

Když jsem se začala motat v kuchyni, peníze na kuchařky jsem neměla, Vlaďka to dobře ví Bylo mi tehdy 6 až 8 let. Ovšem pan čmelák mi jednou vyprávěl, jak začal chodit se svou ženou. Ona tehdy neuměla vařit a protože byli studenti a neměli moc peněz, šli se vždycky podívat do knihkupectví na kuchařky, opsali si recept a ten doma uvařili A příště zase

Od: Kecka

Kecka — Fri, 27 Mar 2009 17:58:59 +0000

Cuketovou kuchařku taky vlastním, cukety se nám daří, takže vyzkoušeno, spokojenost. Už jsem tu zmiňovala recepty manželovy babičky z doby před první válkou, není to sice knížka, ale funguje:-). Líbí se mi recepty opravdových lidí, kteří vařili z běžných surovin, takové ty rukou psané lístečky v kuchařkách – „Buchta od Máni“… Ale jinak samozřejmě mám Kuchařku od Flo, i tu vánoční a podle ní vařím. A ráda. Nebo ji jen čtu. Líbila se mi i reedice kuchařky od Sandtnerové, i její receptury moučníků jsou fajn. Kuchařek spousta, času na vaření míň….

Od: Abies Alba

Abies Alba — Fri, 27 Mar 2009 16:44:02 +0000

Posledně jmenovanou kuchařku vlastním a mám ji ráda. Jednak jsem si v ní početla a bavilo mě to a jednak spousta receptů funguje a je dobrých. Naučila jsem se na ní používat cukety.

V polistopadové době tenkrát vycházely najednou kopy různých kuchařských sešitků a jedním z nich byla i Rukověť začínající hospodyňky. Už jsem ji tu jednou zmiňovala a znova před tímto dílem varuji, kazí chuť k jídlu i k vaření!

Od: Kytka

Kytka — Thu, 26 Mar 2009 21:45:34 +0000

16: V levných knihách Culinaria Maďarsko 199 a v Luxoru taky.
17: Z toho svýho výtisku ještě ne, ale jinak myslím jo.

Od: lucianka

lucianka — Thu, 26 Mar 2009 21:32:38 +0000

JJ, Culinarii Madarsko jsem v levnychknihach take neodolala. Uz jsi podle ni varil?

Od: Terezka

Terezka — Thu, 26 Mar 2009 21:30:45 +0000

Kytko, kde byl výprodej???