Bistro Florentýna

Prostě koprovka

Pro dokonalost koprové omáčky potřebuji tři věci: domácí vývar, čerstvý kopr a vařené vajíčko. Hle, souvislost s Velikonoci a ledničkou plnou vykoledovaných pestrobarevných vajec, která už pomalu nikdo nechce ani vidět. Opatrně z ní vyndávám ty s nejvíce přirozeným zbarvením a přemýšlím, jak je opatrně přihřeju, aby se strávnící nezalekli jejich studeného výrazu. Jeden pohyb nožem to vyřeší za mě: takhle zelený nevoňavý žloutek už (alespoň u nás doma) nikdo jíst nebude. Kopr už je ale zakoupen a vývar při ruce, takže vyndávám čerstvá vajíčka, nořím je do kastrůlku se studenou vodou a zapínám pod nimi plotýnku. Však už mi to skoro chybělo.

Vajíčka natvrdo mám nejraději na tekutější straně konzistenční stupnice. Taková, která jsou hebká, skoro ještě krémová, a hlavně chutnají luxusně oproti drobivým, déle vařeným kouskům. Od chvíle, kdy se začne voda vařit, jim dopřeju přesně osm minut, pak okamžitě dostanou šok pod studenou vodou z kohoutku. Na omáčku jsem přísnější, pobublávat bude aspoň dvacet minut, možná klidně i půl hodiny. Do třetího kastrůlku chystám brambory; pokud však jste na rozdíl ode mne knedlíkového vyznání, neváhejte se jím řídit. Jelikož jde o večeři těsně za polovinou pracovního týdne, nikdo by nemusel reptat, že jsou koupené.

Koprová omáčka

  • 30 g hladké mouky
  • 30 g másla
  • 500 ml domácího kuřecího vývaru
  • 1 kelímek zakysané smetany
  • 1 lžíce nasekaného kopru (jemně nasekaného, o velké kusy stonků ani nati nikdo nestojí)
  • asi 1 lžička cukru
  • sůl, případně ocet na dokyselení

1. V kastrůlku rozpusťte máslo, přisypte mouku a dobře rozmíchejte. Nechte chvíli pozvolna bublat, občas prošťouchněte vařečkou, aby se vznikající jíška nestačila připálit ke dnu. Po dvou minutách přilijte třetinu studeného vývaru a ihned dobře rozmíchejte, pak v rychlém sledu ještě dvakrát proveďte totéž. Osolte, přiveďte k mírnému varu a nechte zvolna vařit nejméně dvacet minut. Nadále příležitostně promíchejte, aby se zahuštěná omáčka nikde zbytečně nepřichytila.

2. Jakmile se mouka dost provařila, odstavte omáčku a vmíchejte zakysanou smetanu, cukr a nasekaný kopr. Ochutnejte, pokud míra kyselosti není dostatečná, dolaďte omáčku velmi opatrně octem. Není-li stále ještě něco s chutí v pořádku, měla by pomoci další sůl a případně i cukr.

Komentářů: 21

  1. Ach jo, chci čerstvý kopr…

  2. Koukám, že se omáčkuje všude :-) . My měli dnes houbovku, měla jsem mražený hovězí vývar, s bramborovým knedlíkem a vajíčkem byla taky moooc dobrá. Už není…

  3. Vývar máme doma také. Jen ten kopr, přípedně houbičky chybí.

  4. Luci, a zavařený nebo mražený nemáš? Pravda, není to úplně ono, ale než se zazelená venku, stačí.

  5. Schnytliku, nečti :-)
    Koprovku budu dělat v neděli, mám domácí králičí vývar, takže je o obědě rozhodnutu. Díky za inspiraci!

  6. Taky bych si dala koprovku, ale tu svou – nekyselou :-) Taky ji dělám zásadně s brambory a vajíčkem. Možná projde k večeři. Kopr mám ještě mražený.

  7. Terezko, děkuji za varování, ale tím měl článek ZAČÍNAT :-D
    V mini koutku pro bylinky je (ne)jedno hluché místo, tak zkusím vypěstit vlastní, třeba k němu získám jiný vztah a jednou tu koprovku prubnu :-)

  8. Já jsem asi divná – kopr nesnáším a na koprovku mám někdy chuť. Zabte mne, ať se netrápím, dostala jsem tu chuť….na koprovku :-)

  9. Naši milí vietnamci čerstvý kopr mají! Jinak já mám ráda koprovku i z nakládaného, ale už letos došel, milujeme totiž kulajdu…

  10. Kamilo,
    děkuji za tip!
    Zkusím zapátrat ve stánku :)

  11. Millie, jsme na tom úplně stejně. Kopr nemusím. Koprovku miluju. Nakládaného lososa taky můžu, i s tím koprem, co k němu patří. Postuem času jsem přišla na to, že kopru musí být správná míra, nesmí se z něj na talíři stát dominátor. Někdy stačí jen tak zamávat větvičkou kopru nad jídlem :-)

  12. Aneb nejdůležitější ze všeho je nepoužít vůbec žádný kopr. Opravdový gurmán pozná, že kopr byl v téže kuchyni, kde se jídlo vařilo :D
    Já naopak v koprovce potřebuju značné množství kopru, protože přece kvůli tomu tu omáčku dělám :)

  13. 12: taky tak, koprovka musí být pořádně koprová, kulajda taky a takovej uzenej losos s míchanejma vajíčkama a koprem (-:

  14. Hehe ad 12. a kdo nemá, nepoužije vůbec žádnej kopr? To mi něco připomíná….

  15. 14: Ten Vlaďčin post imho odkazuje na Kuchařku Stařenky Oggové (příprava nafukovací ryby), nikoliv na kulinářského nýmanda a Klementa Gottwalda českého vaření v jedné osobě.

  16. 14: Nezklamal jsi :) Já věděla, že se tu někdo chytí. Nejlepší vtip je prověřený a ukradený vtip ;)

  17. Vrátím se ke koprovce – byla a byla skvělá. Jsem asi dočasně koprově závislá, dnes veřer si ji udělám znovu :)

  18. Lucianko, ty vždycky musíš mít něco extra, i kdyby to měla být koprov(kov)á závislost…
    :-)

  19. JJ, mám něco extra – tuhle extra koprovku :)

  20. 15: ….jdu se stydět na hrách, Pratchetty jsem přečetla všechny a několikrát. A místo abych vzpomněla na stařenku Oggovou, tak se mi vybavil ten „Kléma“, jaká ostuda…

  21. Dovolte, abych přišla se svou troškou.
    Já dělám po vzoru babičky a maminky koprovku v mlékovaru.
    Svařím smetanu na vaření s trochou bujonu a zahustím dvěmi až třemi žloutky, osolím, přidám kopr a odstavím. Již nevařící omáčku ochutím citronovou šťávou.
    K omáčce na Velikonoce jsme také dávaly vařené vejce . Jinak vařené libové žebro a jemný houskový knedlím.

A co si myslíte vy?