Tekuté zlato ve skle …
… a pivo to není.
Je čas pampelišek. Louky, zahrady, meze u silnic i městské parky jsou poseté miliony těchto zářivých sluníček. Nejvhodnější doba vyrazit na jejich sběr a pořídit si tak domácí sladidlo do čaje. Loňské zásoby včelího medu jsou ostatně nenávratně zlikvidované, ne?
Květy pampelišek netrhejte jen tak někde. Zajděte na ně do míst, kam nemají přístup psi nebo přemíra výfukových plynů. Vítězí samozřejmě vlastní zahrada, pokud je však nesplnitelným snem, nepohrdněte loukou za městem.
- 400 květů pampelišek,
- hrst kvítků sedmikrásek,
- 1 citron,
- 2 kg cukru krupice,
- vodu,
- sklenky se šroubovacím uzávěrem.
Z květů už při sběru ofoukejte co nejvíce malých černých broučků. Pěčlivě je několikrát za sebou properte v čisté vodě, dejte do většího hrnce a zalijte 1,5 l vody. Citron odrhněte kartáčkem pod teplou vodou a celý i s kůrou nakrájejte na plátky. Přidejte do hrnce. Vše přiveďte k varu a 20 minut nechte jemně probublávat. Odstavte a nechte 24 hodin odpočinout.
Druhý den přes jemné plátýnko položené v cedníku nálev přeceďte do druhého kastrolu a květy ještě pečlivě vymačkejte. Rostliny už posloužily, mohou tedy putovat do kompostu. K tekutině přimíchejte všechen cukr, pomalu zahřejte a nechte 2 hodiny slabě táhnout těsně kolem bodu varu. Pečlivě obsah hrnce hlídejte a často míchejte. Bude-li pod dohledem, neuteče.
Jakmile začne tekutina houstnout, nastává čas plnění – nejen slibů, ale i sklenic. Vymyjte je tedy teplou vodou, ať se trošku nahřejou; tím zabráníte jejich prasknutí po nalití vroucí směsi. Pokud chcete, můžete obsah ještě obzvláštnit dalšími kvítky sedmikrásek, stačí jich pár vhodit na dno nádoby. Po naplnění a zavíčkování doporučuju nechat vše pomalu vystydnout, nejlépe dnem vzhůru.
Výsledný produkt nebude mít sice známou hustou konzistenci pravého medu, ale hrnek čaje zajímavě doplní pampeliškovým slunečným pozdravem. Slunka totiž není po dlouhé zimě nikdy dost.
Už jsem si říkala, jestli ho někdo zdejší bude vařit
Chystám se na něj taky, ale odrazuje mně to počítání…takže to nejspíš, stejně jako loni, jenom odhadnu. Doufám, že to tím moc nezkazím 
Danielo, připadala jsem si jak trumpeta, když jsem chodila po zahradě, vedle nohy pes, který na mě nechápavě koukal, když jsem si si šeptala „256, 257, 258…“, ale zvládli jsme to. Jinak, je to přibližně polovina mísy o objemu 5 litrů ( i se sedmikráskami)
Tak my jsme ho dělali 2 týdny zpátky. Postup stejný, jen květy nikdy nepereme. Myslím, že praním z nich dostaneš pryč to nejlepší a nejzdravější – pyl. Broučky jsme taky vybíraly, a květy sbíraly za asistence naší kočky, nikoliv psa, ale jistou podobnost v tom přece spatřuju
LUcinako, trumpeta jsem já…o víkendu jsem si nasbírala skoro všechny pampelišky ze zahrádky a dala si je do vázičky (přítel je chtěl dát ze zahrady pryč dokud se nerozlítají a nerozsemení)….proč jen mě tohle nenapadlo??????? nevim, nevim, zda dalších 400 stihne ještě vyrůst
jsem vážně ťululum
VeruSKa,
proplachovani kvetu bych se asi nevzdala, i pri peclivem ofoukavani se stejne vyplavi spousta malych cernasku. Sbiram proto radeji relativne mene rozkvetle kvety. Ale na druhou stranu, z nutricniho pohledu, je to jiste obohaceni
Tyno,
Pampelisky jsou rychlici, jeste te prekvapi, kolik se jich na zahradce objevi.
neves hlavu
My už jsme taky pampeliškový med dělali, ale mnohem koncetrovanější, měli jsme asi 600 květů na kilo a půl cukru. Taky je dost tmavší a musela jsem ho vařit tři hodiny, aby zhoustl aspoň do toho sirupu. Do lahviček jsem přidala pomeranč a chutná dobře
A že si ty květy nikdo nezvážil pro nás lemry, abychom věděli, kolik toho máme sbírat. Já už se totiž vidím: Jedna, dvě, Zuzanko, prosím tě, jez jenom to, čím se neotrávíš, tři, čtyři, Danýsku neválej se v těch pampeliškách, kalhoty, na kterých by to nebylo vidět, asi ani nemáš. Devět, deset, děti, nezdrhejte. Patnáct, Šestnáct, Danýsku, prosím tě, nechytej tu Zuzanku za hlavu a pojď radši trhat kytičky. Dvacet jedna, neječte! Já se na to můžu vykašlat, jdeme domů!
Vlaďko, to by bylo teda veselé
tak ono se to dá odhadem, já jsem vzala misku, nasbírala ji a pak tipovala, kolik jich tam může být… No…my je nasbíráme, zalejem potřebnou vodou a necháme odstát…zamícháme…lovíme broučky…a tak dokola…a až už nás to nebaví, tak pampelišky v té samé vodě vaříme…abychom ten pyl nevyhazovaly. Ale broučky se taky snažíme nepřidávat…a sbíráme kolem poledne, aby byli co nejvíc rozvinuté a broučci se co nejlíp vytřepávali už venku 
Vladi, tak přesně tohle mě napadlo taky. A ta scéna je jak vystřižená z budoucí české komedie století.
Příštího dobrovolíka prosím, aby laskavě zvážil 400 květů nebo alespoň nějaký sudý násobek padesáti. Děkuji.
Já si snad kvůli vám koupím na chalupu váhu
Šlo by to poměřit na půllitry jako borůvky?
Půllitry??? Začíná se to nebezpečně přibližovat pivu
Tím líp
Objemové míry bereme taky 
Všechno lepší než počítat to po jednotlivých květech.
já mám v receptu že 400 květů je zhruba 3 a půl litru ;o)
Ověřím empiricky – asi zítra – a dám vědět v neděli
Hmm, pampeliškový „med“ jsem jako dítko měla moc ráda, vařila ho babička. Před pár lety (přesně si to pamatuju, bylo to v roce 2000, když bylo podobně bláznivé jaro-léto jako letos) jsem vyslala děti, ať jdou pampelišky na med natrhat. Odcházely zdravé, zpět se vrátily jako kašlající, kýchající a dusící se chudáčci – a od té doby začala naše anabáze s alergiemi, nakonec se z toho (u obou) vyklubalo až astma… Škoda, fakt mi ten pampeliškový „med“ chutná, bohužel si ho doma už nedáme.
Ještě jeden tip – když jsem byla malá, babička vařila „med“ i z mladých výhonků smrčků, zkuste to, je to opravdu dobré; recept by mohl být podobný.
Pampeliškový med je výborný – ale myslím, že při tomhle způsobu výroby se spousta účinných látek zničí tím neskutečně dlouhýma zbytečným varem výluhu a pak je to obarvená cukrová hmota. Stejně jako u většiny produktů z bylinek – čím delší var nebo teplota kolem bodu varu, tím míň účinných látek. Rozumnější je nejprve svařit cukr s vodou a do chladnoucí směsi zamíchat pampeliškový výluh. A pak do skleniček.
Takhle mi to přijde rozumnější a u nás je to dlouhodobě (generačně) ozkoušené.
Každý má to své
Evo, díky za tip. Vyzkouším i tuto variatu.
Jinak poslusne hlasim, ze ne po rysku, ale po okraj pullitru je presne 124 kvetu.
Sem myslel že to je článek o pif a ono prd
))
Zby, tomu se říká „otevírání nových obzorů“
16. Evo, to je sice fakt, ale pak z toho nemáš pampeliškový med, ale pampeliškovou šťávu. Proto dávám pampelišek mnohem víc, aby se neztratila hlavně chuť. Používám „med“ hlavně jako med a ne jako medicínu
Když výluh svaříš s cukrem, pampelišce zůstanou i jiné její vlastnosti. Takže pozor na to, je silně močopudná 
Makinko, já to vím – co se týká močopudnosti a dalších účinků – s žádnou bylinou by se to přehánět nemělo, to je staré pravidlo.
K tomu cukru – je z toho med jako poleno – výluh zamícháváš do opravdu velmi husté cukrové hmoty. Za tím, že douhodinové pobublávání kolem bodu varu ničí to co je léčivé si stojím. Nezlob se na mě, ale pampeliškový „med“, který takhle dlouho pobublává opravdu moc léčivých vlastností nemá – ty si ho můžeš dělat pro chuť, ale platí to pro všechny? Všichni si ho dělají pro chuť? – a ano – chuť si ponechá – jinak je to obarvená cukrová hmota, která má spíš placebo efekt.
Otázka do pranice – co všechno se ztrácí? Že se ztratí vitamíny, s tím se počítá, ty se ztrácí v obou případech – ať už varem, nebo tím, že se výluh nechá stát. Ale co všechno dalšího v pampeliškách je a co z toho se varem opravdu ničí? Já bych si totiž vůbec nebyla jistá, že dvě hodiny vařený „med“ už nemá léčivé vlastnosti. Haló, je tu někde chemik potravinářský?
Tak nás na chemárně nikdy nic neučili
Nebo jsem špatně dávala pozor..
Ale manžel je včelař (začátečník) a taky aktivní tvůrce medoviny. Vaříme tedy jen z klasického medu, tak teď nevím, zda je to stejné jako u pampelišek. Ale co jsem se jako první naučila, že med se nesmí dávat do rovnou uvařeného čaje, že se tím ztrácí jeho biologické léčivé vlastnosti a zároveň uvolňuje nějaké toxiny (jaké a jak moc škodlivé, to tedy fakt nevím). I když zkrystal. neměla by teplota při zahřívání přesáhnout 45 stupňů…Existuje teorie, že med zahleňuje a není vhodný pro ty, kteří mají problémy se slinivkou. Toliko mé znalosti, berte je prosím s rezervou, je to o medu obecně a navíc je nemám podložené žádnou studií
Tak jsem dnes zašroubovala 10 skleniček pampeliškového a 4 skleničky sedmikráskového „medu“, polepila štítky nadepsanými „zapfinem.ttf“ (Floo, mrky, mrk) a je mi naprosto šumafuk, zda to nějaké vitaminy má nebo nemá, jako sirup k přípravě šťávy jsou super.
Tak já se letos k tomu medu ani nedostanu
Když mám volno, tak poprchává, prší, lije, nebo se k něčemu z toho chystá a pampelišky mají zavřeno. Zkusím možná nějaké jiné kytičky, dělal to někdo z lípy nebo bezu?
http://www.labuznik.com/recipe.php?ID=30736
http://www.labuznik.com/recipe.php?ID=13702
Tak kromě vitamínů obsahuje pampeliška:
Jestli se něco z toho ničí varem, to jsem taky nikde nenašla, ale zeptám se svého kamaráda chemika a dám vědět 
inulin
http://cs.wikipedia.org/wiki/Inulin
třísloviny
http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADsloviny
a hlavně fytoncidy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Fytoncidy
a dál ještě taraxacin a taraxasterin, ke kterým jsem žádný odborný článek nenašla (ony ani ty předtím nejsou nic moc, co si budeme vykládat), ale pomáhají při trávení, což je dobře, protože inulin zase strávit nedokážeme
Tak přátelé, kolega chemik mě odrovnal tvrzením, že pokud pampeliška obsahuje tolik látek, odhadovat, co se s tím při varu stane, je něco jako sázka do loterie. Tak pozor, ať vám ten pampeliškový med nevybuchne
Tak můžu jen připojit trochu skepse – tyhle otázky se už za mého života řešily vícekrát…a uchovala jsem si z noch informaci, že je to jen ochucený cukrový sirup, snad původně levná náhražka medu…ale léčivé účinky diskutabilní, rozhodně nestabilní a přesněji neodhadnutelné…ale když to někomu chutná?
29. jen řešíme, jestli je výhodnější výluh zamíchat do cukrového sirupu nebo výluh s cukrem vařit
Já myslím, že v tom není rozdíl.
Pampelišky už nějak odkvetly, ale kdyby měl někdo zájem o ten med z výhonků smrku, tak tady je:
35dkg výhonků smrku spařit 1litrem vroucí vody a nechat 2 dny stát. Pak přecedit, vymačkat a přidat 1,35kg cukru. Vařit až do zhoustnutí, což je cca 3 hodiny. Na talířek kápnete kapku a když nestéká rychle dolů a tuhne, je uvařeno. Med je krásně tmavý, jako lesní a nádherně voní i když se vaří po smrkové silici. Výhonky se mají oficiálně sbírat do 15.5. ale do konce týdne se to zaručeně stihnout ještě dá. Nalijte vroucí do nahřátých skleniček a postavené na víčko nechte vystydnout.
Nastal čas …
No jo, letos teda z pampelišek, smrčků a bezu. Ještě z něčeho jiného by to šlo?
Ze sedmikrásek? Z jitrocele? Z mateřídoušky?
Tolik sedmikrásek nedám
Možná tak na malinkatou lahvičku vařenou v malinkatém kastrůlku 
Malinkaté kastrůlky ani nemáš
Nebo pošli na sedmikrásky celé okolí včetně čtyřnohých chlupatců 
a onoi mi spasou i to málo, co najdou
Z fialek by to šlo? Těch je tady hodně
Jestli to vyzkoušíš, tak určitě napiš, jak jsi dopadla. Med z fialek by vůbec nemusel být špatný. ;o)
Tak na zahradě máme k dispozici tak akorát klíšťata ..
256, 257, 258, 259…. „Pani, nemáte to pro nějaký zvířátko? Včera to tu stříkali…“
Koho by to mezi zahrádkama napadlo. Ale můžu si ta to sama, vzpomněla jsem si na med až po průletu sekačky naší zahradou.
No nevím-nevím, jak to letos s pampeliškami dopadne. Když mám volno, tak mají volno i ony a naopak déšť zelenou