Bistro Florentýna

Salátová evoluce

Znáte ten pocit, kdy dosáhnete nějaké významné mety a až když tam jste, teprve zjistíte, že jste opět na samém začátku? Tak přesně takhle jsem si myslela, že na vrcholu salátové evoluce stojí člověk, který jí listí polité olejem. K této superzdravé metě se propracoval přes saláty daleko použitelnější a chutnější, třeba mrkvový, okurkový, rajčatový. Prostě obyčejné saláty, které naše maminky zalily octovo-cukrovou zálivkou (kromě mrkve, do té patří jednoznačně citron). Naopak na úplně spodních příčkách této pomyslné evoluční křivky stojí člověk, který ze salátů ochotně pozře jedině vánoční bramborový.

A zatímco já se přes čím dál tím listovější varianty jako coleslaw a ledový salát jen tak bez zálivky propracovávala k vrcholné metě – listí s listím – krutý svět si na mě nachystal zradu. Salát se salátem rozhodně nestačí! Ani když se naučím různé variabilní zálivky, pořád nebudu mít vyhráno. Na vrcholu salátové evoluce totiž ve skutečnosti stojí člověk, který dokáže připravit listí s listím 365 dnů v roce a pokaždé jinak! Já se ještě nedostala ani k tomu, že se listový salát s patřičnou zálivkou dá posypat opečenou slaninou. Tenhle fígl milovníci salátu určitě znají a výživáři nad ním lomí rukama. Ale salátový článek na culinate nabízí i obměny daleko zdravější a rozhodně nečekanější.

Napadlo by vás zasypat si salát drobenkou z důkladně vysušeného tofu? Nebo osmaženou šalvějí, tymiánem, dobromyslí … Fantazii se kladou meze jen v tom, že bylinka se vám po třiceti vteřinách v olivovém oleji nesmí rozpadnout. Rozmarýn tedy jedině v celých větvičkách. A než si zasypete zelený salát smaženými bylinkami, dopřejte jim trochu sacharidů. Článek doporučuje dýni nebo sladkou bramboru. Já bych to klidně zkusila i s přebytečnou vařenou bramborou od minulé večeře. Stejně jako bylinky můžete osmažit i tenoučké plátky česneku. Nebo si v mikrovlnce rozpustit sýrové placičky z čedaru a parmazánu. Konec konců, sýrové chipsy najdete i v Kuchařce pro dceru. Jen by mě nenapadlo použít je na salát. Ale můj osobní favorit je cizrna opražená v troubě na lžíci olivového oleje s pepřem a hrubou mořskou solí (nedá se sehnat? Marks a Spencer řeší každý problém.) a následně nasypaná na směs listových salátů s tuňákem, sušenými rajčaty, červenou cibulí, kapary, olivami, fetou a šalotkovou zálivkou vinaigrette. Slibuju, že použiju aspoň čtyři suroviny z devíti.

Přidáte se? Stojí vám salát za to, nebo je to jen módní vlna, která jde mimo vás? Jak byste doplnili mou evoluční křivku? Opravdu končí člověkem, který umí připravit 365 salátů? A jak si se salátovou evolucí stojíte vy?

Komentářů: 14

  1. hlásím teprv začátek řebříčku :) mám cca 10 oblíbených, které střídám do kolečka. Občas zařadím nějakou změnu, ale moc se nechytají. Ta cizrna zví velmi dobře, možná by byla dobrá i samotná :)

  2. To by určitě byla. Ono to sice zní na první poslech zdravě, ale ve skutečnosti jsou to sacharidy s dostatkem oleje, soli a okořeněné, aby to s tou zdraví prospěšnou stránkou nebylo moc horký ;)

  3. Já nevím. Myslím, že si vystačím s několika druhy octa, několika druhy oleje – to už dává dost kombinací na klasickou vinaigrette, a k tomu ani to listí nemusí být pokaždé stejné, že :-)

  4. Ne, listí se počítá jako listí. Tečka :) Když do listí přidáš tuňáka, máš jiný salát. Když obměníš listí, bude to sice asi chutnat jinak, ale pokud neoperuješ s čistě jednodruhovým listím, je to listí. Ale teď jsem se dívala na listí v tescu a oni do všech směsí cpou mrkev :O !

  5. vzhledem k tomu, že žádné z mých jídel si bez zelniny nedokážu představit a salátu vlastně dělám každý den dvakrát denně – oběd a večeře – troufám si říct, že já opravdu střídám x x x variant a kombinací. samozřejmě včetněch těch sacharidových, kdy pak salát slouží jako hlavní chod….s quinoou, bulgurem, kuskusem, brambory, rýží, pohankou, žitným chlebem, s tofu, tempehem, rybou, s masem, s cizrnou, s luštěninami, s rýznými sýry, červenou řepou, blanšírovanou brokolicí či květákem, s kedlubnou, s melounem, s mrkví, se semínky………….

    do salátu můžete opravdu dát téměř cokoli :)

  6. Já jsem zjevně salátový Australopithecus… možná i proto, že listí mi moc nejede, tak se radši uchyluju k těm jiným surovinám. Ale díky za inspiraci, třeba se vyvinu v něco vyspělejšího.

  7. Zelenina a listí jsou dvě různé kategorie :) Člověk může jíst zeleninu nonstop a listí se přitom úspěšně vyhýbat.
    Svišťům zdar, já jsem listí taky začala jíst až letos. Proto říkám, že na pomyslném vrcholu žebříčku pro mě stál člověk, který listí jí. Vývoj je možný, ale ten vrchol žebříčku se pořád někam posouvá :)

  8. Co to tu vidím, že cizrna jsou jen sacharidy? Víš, kolik má bílkovin? To se můžou ostatní luštěniny jít zahrabat! A že tam dáš lžičku olivového oleje, to snad není nic špatnýho (jen už pak nemůžeš tvrdit, že je pražená).

  9. Co se listí týče, jsem docela vybíravá – chutná mi v podstatě jen ledový salát a v zimě z finančních důvodů čínské zelí. Hlávkový salát je (kromě srdíčka, hehe) hořký a stejné mi připadají i kór tak moderní čekanky, polníčky a nevím ještě jaké mrchy :-)
    Co se salátků z jinších zelenin týče, tam bojuji za nejlépe domácí kvalitu. Jupí, dovezla jsem si z domů rajčata a ty jsou tááááák dobroučké, že se dají buď jen tak a nebo v mírně zdravější obměně klasického rajčatového s cibulí – a místo octovocukrového láku s troškou umeocta a kapkou olivového oleje.
    A jinak je dobroučký salátek s těstovinama, brokolicí a zálivkou z česnekového jogurtu – ale jen když jsou těstoviny i brokolice úplně horké! :-)

  10. Tak já zas těstoviny radši studené a s rajčetem. :-) Ovšem pokud jde o kvalitu domácích rajčat, naprosto souhlasím. Loni jsem očesávala velkou nadúrodu u babičky a byly fakt bezva. Sluníčkové. :-)

  11. Salát bez listí je ale podlé faulování, těch bych 365 určitě dohromady dala :)

  12. Tak si nalož kopeček na salátový list a budeš mít i to listí :P

  13. Já si taky bez salátů neumím život představit! Takový paříž, pochoutkový, nebo vlašák… :-)

  14. Tak já bych na vrchol evoluce postavila včerejší Babicův „salát“ – čuměla jsem jako puk :-)
    Umatlal jakousi zálivku z cibule, uvařené brambory, octa, olivového ( netuším pro olivového vzhledem k poslední ingredienci) oleje, do toho důkladně zamíchal opečené kostičky slaniny. Pak začal na talíř skládat kusance všeho, co kde našel – lupení všeho druhu od radicchia po listový salát, cibuli, mrkve, okurku, rajčata a nevím co ještě, na to cákal tu zálivku a nakonec to pokladl kolečky opečeného – jelita !

  15. Jsem někde uprostřed – po objevení kombinací dýňový olej+medový ocet a oříškový olej+fíkový ocet jsem se poprvé v životě stala požíračem polníčku a jsem schopna sníst jedno balení na posezení. Asi zkusím i tu rukolu.

A co si myslíte vy?