Špekáček od A do E
Dlouho plánovaná altánková garden party dočkala se i své poněkud oficiálnější stránky. Okukovali, očichávali a dokonce i ochutnávali (což se později bohužel nevešlo do kolonky „následky“) jsme špekáčků obyčejných.
Z českého trhu dostalo se k nám celkem pět vzorků označených písmeny A až E. Některých vzorků bylo skoro škoda sníst. Jiných bylo skoro škoda nevyhodit. Pro zajímavost ponechám jejich identitu skrytou až do chvíle poslední, aby ctěný čtenář mohl dostatečně pochopit a ocenit odvahu všech beránků obětních, neb ani my jsme netušili co který vzorek skrývá. Všechny vzorky byly konzumovány a hodnoceny ve stavu syrovém, následně v troubě opečeném (zkušenější čtenář ví, že kouř z ohně dovede zakrýt ledaskterou podlost a past výrobce). Závěrečné hodnocení pak odehrávalo se ve škále bodů 1 až 10, kdy mas(t)né mety bodů deseti bohužel nedosáhl vzorek žádný.

Vzorek A byl dle většiny beránků barvou nepěkný, téměř oranžový. Jediná beranice vnímala jeho barvu jakožto paprikovou čiliže pěknou. Špeku – základnímu stavebnímu kameni špekáčku nebylo co vytknout – byl velký a v celkovém objemu vzorku byl i množstevně vhodně zastoupen. Zato strukturou tento vzorek zklamal, na pohled pěkný řez se při bližším zkoumání drobil a rozpadal. Vůně dávala pak slibu paprikové chuti s jemným kouřovým nádechem. Bohužel slib zůstal nenaplněn a chuťové pohárky beránků a beranic vstřebaly pouze mastnotu a nevýraznou chuť hmoty.
V bitvě bečících beránků, beranic a bzučících vos získal vzorek tento 3,43 bodu.

Snad myšlenka dodatečného opálení ve svitu slunečním vedla výrobce vzorku B k realizaci špekáčku s tak neuvěřitelně světlou barvou. Kompenzací tohoto měla pravděpodobně býti velikost špeku, který v řezu stavěl se na odiv jako obézní panička – přízrak ulice. Špek pak doslova ploval v želé, šunkové pěně či snad gumě, kterak beránci a beranice zvali zbytek hmoty vzorku. Vůně vodnatá, mdlá, jistou beranici dokonce děsila. V chuti pak „špekáček“ nijak nepřekvapil – „vzorkem B“ se od toho večera zove vše nedobré, co si pojmenování vlastního ani nezaslouží.
Celkové hodnocení 1,14 bodu.
Vzorek C. Dovede-li si čtenář vážený nirvánu chuti a vůně představiti, pak pochopí, jak lačně vrhlo se osazenstvo beránků obětních v ústrety vzorku tomuto. Až podezřele skvostná tmavorůžová barva dráždila naše čivy a vůně hnala nás k euforickému prožitku. Pod obtížně překonatelnou slupkou, která pak v ústech s lupnutím uvolnila harmonii chutí a mastnoty, skvěly se velikostí různorodé kousky špeku. Ten byl ve velmi vyrovnaném množství vůči ostatním kouskům opravdového masa, kteréžto bylo dle všeho do skupenství vnímaného přivedeno mlýnkem. Chuti byl špekáček masité, uzené, paprikovité, velice příjemné.
V závěrečném hodnocení dosáhl na nejvyšší metu onoho večera – 6,29 bodu.

Vzorek D – poznamenaný lačností touhy v očekávání dalšího úspěchu přiváděl naše štěstím zářící duše zpět k životu reálnému. Špekáček tento byl pak barvy pouze růžové. Velikostí a množstvím špeku nepotěšil než naši poradkyni pro správnou výživu. Strukturu vystihla nejpřesněji jediná beranice výrokem „Já do toho mám kousat?“ Nejedno obočí zdvihlo se ve výrazu překvapení i nad nálezem vzduchových bublin. Tento i jiné prohřešky beránek ihned odpustil v opojném omámení kouřové vůně, kterou špekáček i za syrova do svého okolí šířil. Při nádechu druhém však své bystré nozdry nadouval a po vlku pátraje těkavě rozhlížel se po okolí – cosi zde není tak, jak býti má. Po ochutnávce musel beránek i beranice po sklenici vody čisté sáhnouti, neb soli v lizu bylo více než dosti.
Celkové hodnocení (dozajista díky umami) pak uhádáno bylo na 5,57 bodu.
Posledním článkem v řetězu nejistoty a děsu vzorek E byl. Ochotně převzal růžovost vzorku D a tvářil se nebezpečně. Malinkaté, téměř nepostřehnutelné kousky špeku spolu s konzistencí vrzající v zubech cenné body strhávaly. Vůně spíše umělá a nevýrazná utvrzovala beránky a beranice v rozhodnutí dalších bodů odebrat. Se strachem v očích kladli jsme do úst jednotlivá sousta a s úlevou sledovali grimas vůkolsedících. Opakování vzorku B netřeba se obávati více. Prý snad hořké, sladké, kyselé, přesolené, mdlé … poslední špekáček si zapůjčil od každého z předchozích něco, přesto v divoké kombinaci zaznamenaných chutí špekáčkovosti dosáhl.
V celkovém hodnocení získal 3,43 bodu.
Který vzorek tedy kdo vytvořiti ráčil?
Vzorek A – RABBIT Trhový Štěpánov a.s.
Vzorek B – Obchodní řetězec Billa, výrobce nezjištěn
Vzorek C – Řeznictví Novák, s.r.o., Praha – Nusle
Vzorek D – Steinhauser, s.r.o., Tišnov
Vzorek E – Albert, Masokombinát Plzeň


Nádhera! Článek je tu a dost pěkně vystihuje průběh ochutnávky… a zhnusení nad vzorkem B.
Tak co, účastníci, už máte nějakého nového favorita, nebo si příště jdete k Novákovi?
Novák má své řeznictví i v Penny Marketu – alespoň v Říčanech tak tomu je
Nemá Novák řeznictví v každém Penny, které bylo dřív Plus?
Ochutnávky jsem zúčastnila jenom částečně, myslím, že to bylo jeden a půl vzorku, ale rodina se mi pomstila a ani ne dva dny poté jsem opékala špekáčky do leča
Přesně tak, Novák je součástí Penny, protože býval součástí Plusu, a to jméno je jen takový trik. Ale mám dojem, že vždycky míval docela dobré špekáčky, i když samozřejmě, jak je poznamenáno v článku, nad ohněm se to tak nepozná.
…jo, a měla bych ještě zkusit toho Sojku, u kterého v tu sobotu měli vyprodaný skoro celý krám…