Cibule na každý pád
Napsal(a): Lucianka • 19.10.2009 • Kategorie: Sezóna
(průměrné hodnocení: 5)
Loading ...V období, které následuje po teplých letních měsících, přicházíme o řadu dobrých společníků v kuchyni. Rajčata ztrácí svou svěžest, okurky postrádají šmak a hlávkový salát je už dávno za zenitem. Během následujícího půlroku nám budou v kuchyni kralovat úplně jiní přeborníci. V hlavní roli vstupuje na sychravé výsluní chutí paní cibule.
V kuchyni ji skloňujte ve všech pádech.
Prvním pádem – krájíme.
Můžete ji upravit do různých tvarů. Na koláč a polévku se hodí plátky, do guláše větší kostky, pomazánku obohatíte drobnými krychličkami. Pokaždé se ale vyplatí dodržovat několik základních pravidel.- Loupejte pečlivě. Začněte od konce se stopkou, odkrojte ji, ať zmizí vše, co je hnědé. Postupujte stále stejně ve směru „od stopky ke kořínkům“, následně si ulehčete práci sloupnutím z boku.
- Rozmyslete si, v jaké finální podobě chcete cibulku mít. Plod rozdělte na půl.
- Pokud chcete plátkovat, odkrojte nejprve konec u kořínků, otočte cibulku o 90 stupňů a pod ostrým úhlem, který postupně „otupujte“ tvořte žádané plátky. V půlce dosáhnete pravého úhlu.
- Žádáte-li srpečky, nemilosrdně půlky bez dalšího komentáře naporcujte na příslušné útvary.
- Kostičky jsou zřejmě nejnáročnějším cibulovým produktem. Polovinu nejprve od konce s natí nakrájejte na plátky. Pozor, nedokrojte až na úplný závěr ke kořínkům, ale nechte přibližně 1/2 cm konce v celku. Následně tvořte kostičky svislým řezem v požadované tloušťce.
- Není to nutné. Nemusíte si navlékat na oči lyžařské brýle, halit se do roušky nebo prosit souseda svářeče o čelní kryt. Přesto nemusíte při krájení slzet. Zkuste cibuli předem „oblomit“ půlhodinovým pobytem ve studené vodě. pokud nežádáte ve výsledném pokrmu její specificky palčivou chuť, můžete ji i předem spařit vroucí vodou.
- Obalte cibulové kroužky v klasickém trojobalu. Osmažte je, osušte v papírovém ubrousku a podávejte spolu s pivem či oblíbeným vínem jako večerní ukrutně nezdravou chuťovku.
- Cibule naskládejte natěsno do pekáčku, podlijte vývarem, okořeňte pepřem, paprikou i solí a ponechte alespoň hodinu (záleží na velikosti) v troubě vyhřáté na 180 stupnů.
- Dokážete si představit lepší přílohu k masu, než smaženou cibulku? Co podáváte k čočce nebo bramborové kaši? Cibulku pokrájejte na kostičky či stroužky, rozpalte pánev se lžící sádla a smažte, až se z vás černá. Jejda, voní to.
- Skliďte, nakupte nebo jakkoli získejte spíše menší plody. Obrňte se trpělivostí a postupně je všechny pečlivě oloupejte. Dejte je do kastrolu, zalijte vodou a nechte přejít varem. Mezitím svařte ocet s vodou (poměr 1: 3) a cukrem podle chuti. Nálev trochu osolte. Cibulky plňte do předem umytých sklenic, prokládejte bobkovým listem, celým pepřem a navrch přidejte snítku estragonu. Sterilujte v troubě 20 minut při teplotě 90 až 100 stupňů.
- Cibuli nakrájejte na co nejmenší kostičky. V misce ji řádně promíchejte s medem a nechte nejlépe přes noc uležet v chladu. Ráno s pomocí sítka vymačkejte s hmoty tolik šťávy, kolik jen jde, dochuťte kapkou citronové šťávy a dopřejte si ji alespoň třikrát denně.
Můžete to zkusit i tady:
Přejít k receptu:
Lucianka má ráda modrou barvu, bílé suché víno, slunko a nezvonící budík *
Napište autorovi | Všechny příspěvky od Lucianka
Cibule je bezvadná věc. Jak jsem tak trčela v bytě s nemocí a radši moc nechodila ven, zjistila jsem, že i třeba taková pizza, nebo spíš improvizovaná variace na pizzu, chutná moc dobře, i když na ní není skoro nic jiného než cibulka…
U cibule se prý nepláče, když se dýchá ústy – jen je těžké to dodržet… Jo a pro takové „šikuly“ jako jsem já je docela dobrý takový kovový hřebínek, kterým se cibule drží na místě, aby neklouzala a pak se lépe krájí. Nedám na něj dopustit!
Já vypozorovala jednoduchou fintu – strčte cibuli do lednice! Je to ještě jednodušší než studená voda a funguje to podobně. Nevím, jestli to funguje na 100%, ale na takových 90% rozhodně.
Tak jsi na ty svářečské brýle nezapomněla
Slyšela jsem, že pokud chci cibuli stejně půlit, prý je lepší rozpůlit ji ještě neolopanou a pak slupky stáhnout, je to snazší. Malé cibulky je zase lepší před loupáním spařit, pak jdou vyloupat jako mandle – pokud je čeká tepelná úprava.
S tou ledničkou nevím. Jak dlouho tam ta cibule musí být? Jestli pak neztratí ostrost proto, že vyšeptala.
Makinko, při pobytu cibule v lednici bych se obávala přesně toho stejného – krátký pobyt asi příliš nepomůže (píšu ASI – nezkoušela jsem) a po delším čase zase zmizí „cibulový dech“.
Takže, Hanko, prozradíš nám prosím – jak dlouho?
Osmým pádem: dusíme jako náhražku za zelí – málokdo pozná, že se o zelí nejedná.
Smažená (obalovaná) cibule je výborná i k bramborové kaši jako hlavní chod.
Neprozradím, zatím jsem s tím do tak velkých podrobností neexperimentovala…
cibulu dlhodobo skladujem v chladnicke, toto nepomaha.
ale pomaha mat usta plne vody/tekutiny. znie to divne, pouzivam to uz dlho, asi su tou tekutinou zakryte sliznice, ktore reaguju na cibulovu aromu. len omylom nepreglgnut, to je potom vodopad.
nedavno som niekde pocula/citala, ze cibula ma rovnaku chut ako jablko, len to pre vonu necitime.
Tedy to take slysim poprve – stejnou chut jako jablka? No toto… Jak bychom to otestovali? Stiplavost zmizi po spareni vodou, ale takova cibulka mi tedy jako jablko nechutna.Mozna ze ta vrouci voda zabije i „jablecne“ aroma.
aj jablko by urcite chutilo inak, keby sme ho zbavili vone. tak neviem, ci je laik schopny rozlisit chut a vonu, ked ma usta a nos tak blizko seba.
Vůně je tak podstatná složka chuti, že bych se ani nesnažila to odlišovat. Až si v následujících měsících pořídíte obstojnou rýmu, sledujte, jak blbě se vám bude vařit. Mně hodně blbě, protože očichávám všechno.
Ústa plná tekutiny musím zkusit, ale pořád mi nepřijde, že by to mělo fungovat. Leda kdybych prskala drobné kapičky do okolí. V cibuli pálí snad jakési sloučeniny síry, které normálně nejsou štiplavé až dokud se nesloučí s tekutinou. A ty oči jsou tak hezky po ruce. Třeba v takové parní sauně by se musela krájet cibule jedna radost. Ještě než stihne síra dorazit k očím, sloučí se s párou. Cibulka by pak byla rovnou i spařená :) Jen vidět by na to nebylo :D
Jiří Král, šéfkuchař Francouzské restaurace Obecního domu, co jsem s ním onehdy vařila cibulačku, tvrdil, že vůbec nic proti brečení nepomáhá, kromě průvanu, který odkloní štiplavé látky, co se uvolňují z cibule při krájení a stoupají rovnou vzhůru do sliznic. Od té domy krájím doma u nenápadně pootevřeného okna a je to luxus.
Předevčírem mi zase tvrdila foodstylistka Chef Grumána, že jí skvěle pomáhá chleba do pusy. To jsem nezkoušela a asi ani nebudu, protože bych ho buď vzápětí snědla, anebo by mi vypadl při nějakém komentáři, které neustále vysílám směrem k pobíhajícím dětem.
Chleba nefunguje, průvan mám za zády, takže ani průvan mi nefunguje :(
O tom, že se má při krájení cibule dýchat jen pusou jsem taky slyšela… Musím ale dodat, že taková cibule z hypermarketu je, stejně jako proslavený čínský česnek, o ničem. Slzné kanálky nechá v klidu. Jó, to když babička vyloupla cibulku zrovna ze záhonku, to byl brekot!
Že cibule chutná jako česnek vyzkoušíme jednoduchým testem. Nastrouháme najemno cibuli a jablko, nepomícháme. Pozveme na pomoc asistenta
zavážeme si oči, kolíčkem secvakneme nos a necháme si dát
lžičku jedné z krmě do pusy. A hádáme.
Nezkoušela jsem to, ale věřila bych tomu. Naši chuť tvoří z větší části čich, i když si to neuvědomujeme (do doby, než máme rýmu a ucpaný nos). Vím, o čem mluvím – přítel nemá čich a tak se mu při vaření moc nezavděčím nějakýma bylinkama a kořením. Pozná jen, jestli jsem to akorátně osolila…
„Že cibule chutná jako česnek vyzkoušíme jednoduchým testem“ bych nezkoušela :) Pěkný překlep, následující text pak už vypovídá o tom, že česnek je převlečený za jablko, že? :)
Nicméně, kdo se do testu pustí?
Mít teď po ruce jablko, jdu do toho… Rýma, celý den času a potřeba vitamínů jsou ideální podmínky
Jablko nalezeno, test proveden, výsledky ve fóru pod vláknem Cibule
Možná na to mé ledničkování mělo vliv i to, že to byla supermarketová cibule…